reklama

Do Kanady jen s plavkami nebo zmařený únos. Příběhy slavných českých emigrantů

Ája Vrzáňová

Jedna z nejlepších krasobruslařek Ája Vrzáňová udělala kariéru nejen doma, ale i ve světě. To se jí podařilo díky tomu, že ji rodiče v roce 1950 přiměli emigrovat.

"Bylo mi řečeno, že pojedu do Ruska a tam budu učit, protože Rusko tehdy nemělo ani jednoho bruslaře. Já jsem jedináček a maminka řekla: 'To tedy ne, jen přes mou mrtvolu.' Mně bylo tehdy 18 let. Ona mi vydupala podruhé cestu do Londýna, abych obhájila mistrovství světa. Řekla, že je těžší titul obhájit, než ho vyhrát poprvé, což je pravda. A já jsem vyhrála podruhé. Než jsem jela, tak se mnou tatínek promluvil a říkal, že s maminkou chtějí, abych tam zůstala, že se o mě trenér postará, budu buď učit, nebo bruslit profesionálně. Říkal, my za tebou přijedeme co nejdřív. Kdyby mi řekl 'Já tě neuvidím 13 let', což se nakonec stalo, tak bych zaprvé nikdy neodjela a zadruhé bych měla takové nervy, že bych to podruhé nevyhrála," zavzpomínala po letech na těžké období.

Režim se jí ale nehodlal vzdát a v roce 1950 v Londýně jen těsně unikla únosu, když se ji příslušníci tajné bezpečnosti pokusili vtáhnout do auta. "Potom řekli, že zastřelí maminku, a já jsem se úplně rozpadla. Držela jsem se plotu a křičela, jak jsem mohla nejvíc. Měla jsem velké štěstí, zrovna v tu chvíli se otevřely dveře a vyběhl můj trenér s dvěma dalšími muži - bydlela jsem u něj a jeho paní. Přilítli ke mně a vzali mě do domu, bylo to děsné."

Další zajímavé články

reklama
reklama
reklama