Herečku Dagmar Bláhovou, která 8. března oslaví pětasedmdesátiny, znají diváci z filmů Věry Chytilové Hra o jablko, Kalamita a Pasti, pasti, pastičky nebo ze snímku Vladimíra Drhy Muka obraznosti. Milovníci divadla si ji zase pamatují jako členku brněnského divadla Husa na provázku, kde byla v angažmá v 70. letech. Na jeho scéně uplatnila svůj mimořádný komediální talent a velké pohybové a pantomimické nadání především v inscenacích Bolka Polívky, v nichž vytvořila originální typ lyricko-komické klaunky.

Bláhová, vystudovaná loutkoherečka, žila od roku 1980 téměř dvě desetiletí v Austrálii, kde se kromě herectví věnovala i režii a dramaturgicky upravovala a překládala českou literaturu. Za roli emigrantky Anny v televizním filmu Vykořenění lidé (1984) obdržela australskou cenu filmové kritiky jako nejlepší herečka roku. Velkou popularitu jí přinesla i role Marie Ramsayové v nekonečném seriálu Sousedé (1985), kde hrála asi ve 150 epizodách.

Do rodné země se Bláhová vracela na etapy, od roku 1998 žije trvale v Praze. Je na volné noze, hostovala s několika divadelními hrami ve vlastní produkci (například Monology vagíny), objevila se ve filmu (Zoufalci či Milada) nebo v televizi (seriál Velmi křehké vztahy). Věnovala se i pedagogické práci, překladům a je také autorkou knih pro děti, například Pohádek z klokaní kapsy. Bláhová je dvakrát rozvedená, má dceru Maiu a syna Olivera.