Máte-li to štěstí a váš byt či dům nabízí prostornou terasu, balkon nebo dokonce zahradu, byla by škoda využívat je jen během těch mála opravdu teplých dnů. Dokonce i na podzim vám tam přitom může být hezky teplo.

Jednoduchým způsobem, jak se ubránit na terase chladu, jsou překážky zamezující průvanu, což mohou být například stěny z dřevěných treláží (opěrných mříží), které jsou ideálně ještě porostlé zelení. "Případně lze použít demontovatelné prvky, například lehké polykarbonátové desky, které se na zimu osadí a v létě snadno uskladní," radí architekt Vojtěch Pošmourný z ateliéru Bianco Architects. Obdobně lze řešit i střešní konstrukci.

Výhodou polykarbonátu je jeho lehkost, také je cenově dostupný, tepelně izolační a průsvitný. Pozor si musíte dát jen na to, že se může lehce zanést nečistotami a plísní, pokud ho dobře neuskladníte. 

Místo polykarbonátových desek můžete použít i dřevěné rámy s výplní různého druhu, jako je bambus, spletené traviny či textil. Předností přírodních výplní je cenová dostupnost a možnost kreativního řešení. Nevýhodou naopak to, že se časem snadno poškodí, zachycují prach a těžce se čistí, jsou velmi hořlavé, málo propouští světlo a tepelné ztráty jsou v tomto případě větší.

Chyťte si paprsky

Ideální je samozřejmě umístit terasu na osluněnou stranu tak, aby nízké zimní sluneční paprsky pronikaly dovnitř prostoru. Teplo ze slunečních paprsků si pak nejlépe udržíte tím, že budete mít terasu prosklenou. 

"Posuvné zastřešení, ať už skleněné nebo polykarbonátové, se díky propustnosti slunečních paprsků samo dobře ohřeje. Díky skleníkovému efektu stačí trocha slunečních paprsků a pod střechou je příjemně. Chcete-li si ale i tak přitopit, zejména ve večerních hodinách, doporučujeme pak vně domu stěny osadit radiátory. Vhodným řešením je i podlahové vytápění nebo stojanové přímotopy," radí Zdeněk Kohák, marketingový ředitel společnosti Alukov, českého výrobce posuvných zastřešení teras. 

Architekt Pošmourný k tomu dodává, že možnost vytápění prostoru sice není zcela zavrženíhodná, avšak je potřeba počítat s nízkou účinností a velkými tepelnými ztrátami. I tak je ale vytápění prostoru například krbem velmi příjemné. "Velmi důležité je ale dbát na požární bezpečnost," upozorňuje Pošmourný.

Pro vytápění pergol či teras v chladnějších měsících jsou určené, jak už bylo zmíněno výše, zahradní topidla, například sálavé ohřívače nebo klasické infrazářiče. 

Plynová topidla ohřívají chladný vzduch a vytvářejí teplo v celém prostoru. Infrazářič funguje na principu infra paprsků, které dopadají přímo na předmět, a tím ho ohřívají. Na trhu najdete také venkovní elektrická topidla. Jediné takové sálavé topidlo s výkonem 2 kW vám, alespoň podle firmy Sálavátopidla.cz, účinně ohřeje venkovní prostor na terase o velikosti 12 metrů čtverečních. Navíc u tohoto způsobu vytápění nedochází k žádnému plýtvání a ztrátám, protože teplo se neztrácí průvanem nebo únikem ohřátého vzduchu ven, což je v případě terasy více než žádoucí.