Bondgirls
Bondgirls
Nedílnou součástí bondovského vesmíru jsou ženské postavy. Ve filmech ve většině případů plní především roli estetického potěšení pro oční orgány heterosexuální části mužského publika - přes plakátové využití s velmi jednoduchým psychologizujícím pozadím je ale však filmová vyprávění nezřídka využívají jako důležité vyprávěcí funkce.
Bond se díky nim (potažmo aplikací svého sexuálního apetitu) dostává k hlavním padouchům, důležitým informacím, z nebezpečných situací, případně mu na poslední chvíli správná ženská ješitnost zachrání krk. Co do jejich zapojení do příběhu si filmy (a občas ani knihy) nedělají hlavu s komplikovanými motivacemi nebo politickou korektností.
V Dr. No potká hrdinku polonahou na pláži. V Srdečných pozdravech z Ruska se britská tajná služba nijak nepozastavuje nad tvrzením, že se do Bonda na fotografii bezhlavě zamiluje ruská agentka - což je sice ruská lest, ale jakmile se s Bondem potká, okamžitě se opravdu bezhlavě zamiluje.
V Goldfingerovi se padouchova pilotka nechá bez problémů sbalit na Bondovo džudo, ačkoli je v knize lesbička. A tak dále, přičemž stále mluvíme jen o hlavních tzv. bondgirls. Bond na svých toulkách vyprávěním běžně potkává lásky na jednu noc, které svede, využije - někdy se obejde i bez toho, například na začátku Dechu života prostě s padákem spadne na loď s jednou ženou na palubě - a jde dál, jakkoli to někdy „dočasné" sexuální partnerky stojí život.
Popisovat stereotypnost bondovského sexappealu by nic nového nepřineslo. Pojďme se tedy spíš pozastavit nad několika typy, které ze zavedených konvencí nějak vypadávají.
| Umírající (skoro)manželky |
Nepočítáme-li falešný manželský vztah s půvabnou asijskou dívkou v Žiješ jenom dvakrát (zabita), dostala Bonda do chomoutu pouze Tracy di Vicenza (V tajné službě Jejího Veličenstva). Bondově primární sexuální přitažlivosti vzdorující osobitá Tracy je konstruovaná jako psychologicky komplexní figura, s Bondem se seznamuje postupně a jejich vztah je založený na vzájemném respektu, který nakonec vyústí do manželského svazku.
Jenže manželské štěstí vydrží jen chvíli po svatbě, když Tracy zastřelí hlavní Bondova Nemesis - Blofeld. Osud (marketing?) prostě trvalým bondovským láskám nepřeje, což dokazuje i smutný případ bývalé hrdinovy dlouhodobější partnerky Paris z filmu Zítřek nikdy neumírá. I tato Bondova (ex)dívka za krátkodobý návrat zaplatí životem.
| Emancipované kolegyně |
Ne vždy ale Bondovy dívky nutně musejí padat svému hrdinovi k nohám, jakkoli je tento typ bondgirl otázka především brosnanovského období. Náznak vztahu rovnocennějšího, než na jaké je agent 007 zvyklý, můžeme pozorovat už u agentky Ani Amasovové (Agent, který mě miloval), ale plně se rozvinul až ve snímku Zítřek nikdy neumírá.
Čínská špiónka Wai Lin je přinejmenším stejně schopná jako náš hrdina, umí kung-fu, spolehlivě střílet a psát na asijských klávesnicích. A když dojde na společnou krkolomnou jízdu na motorce s nepřáteli v zádech, může se na sebe genderově vyrovnaný euro-asijský (imperialisticko-komunistický) tým stoprocentně spolehnout. Ještě dál to dotáhne Jinx z poslední brosnanovky Dnes neumírej, která ale více než plnohodnotnou figuru představuje emancipovanou intertextuální encyklopedii dosavadních bondgirls.
| Zákeřné z „druhé strany" |
Se silnými zápornými ženštinami se Bond setkává průběžně, jakkoli občas umřou dřív, než se zmohou na skutečnou demonstraci svých schopností (Fiona z Thunderballu). Každopádně ambiciózní černá May Day z Vyhlídky na vraždu už se štítí máločeho a nakonec našemu hrdinovi pomůže jen z uražené ženské ješitnosti (když ji zradí obdivovaný padouch).
Xenie Onatoppová (do češtiny inovativně překládaná jako Navrchovová) zapojuje ve Zlatém oku k vražedným schopnostem i slušnou dávkou sexuální agresivity (muže při sexu udusí mezi stehny).
Nejlépe to má ale z ženských padoušských hrdinek promyšlené Elektra Kingová (Jeden svět nestačí), která po většinu příběhu vodí za nos s Bondem i celou britskou tajnou službu v čele s M.