Heracleum mantegazzianum
Lidové názvy: bolševník obrovský, bolševik, bolšán, zelený vetřelec, sviní kmín
Čeleď: miříkovité (okoličnaté)
Bolševník velkolepý je s výškou až několik metrů jednou z největších evropských bylin. Bohužel však patří také k těm nejinvazivnějším rostlinám našeho kontinentu. Bolševník je přitom nebezpečný nejenom pro místní ekosystémy, ale také pro člověka.
Popis rostliny
Bolševník velkolepý je statnou bylinou dorůstající až do výšky 5 m. Jde o dvouletou, nezřídka víceletou rostlinu. V prvním roce, příp. v některém z dalších roků vytváří pouze přízemní listy. Jakmile rostlina nasbírá v kořeni dostatek energie, vyraší impozantní lodyha nesoucí květenství. Lodyha bolševníku je dutá, žebernatá, v průměru může dosáhnout až 10 cm, pokrývají ji červené skvrny. Listy jsou převážně řapíkaté. Přízemní listy jsou trojčetné nebo zpeřené, na spodní straně mírně chlupaté.
Rostlina vykvétá od června do září. Okolíky bolševníku tvořené až desítkami okolíčků mohou mít v průměru i 50 cm, ojediněle i přes 1 m. Květy jsou převážně oboupohlavní. Koruna květů má bílou barvu, na bázi může mít žlutý či zelený odstín, nerozvité květy mohou být narůžovělé. Bázi okolíků kryje asi desítka listenů v přeslenu. Plodem je zploštělá, žebernatá dvounažka.
V Česku vedle bolševníku velkolepého narazíme ještě na bolševník obecný. Ten je menší, svému příbuznému je však značně podobný. Oba druhy se navzájem mohou křížit.
Původ a výskyt
Bolševník velkolepý pochází z Kavkazu. Ve své domovitě přitom nedorůstá výše než do 2 m, není zde ani tak agresivní. Do Evropy se bolševník dostal jako okrasná rostlina. Až v polovině 20. století se přestal vysazovat pro dekorativní účely. To již však byl rozšířen po celé Evropě. V současnosti představuje významný problém nejenom u nás, ale i v řadě dalších zemí.
Vysoce invazivní plevel
Bolševník velkolepý je mimořádně invazivní druh, který dokáže zcela potlačit původní flóru. Jedna rostlina vyprodukuje desítky tisíc semen s vysokou a dlouhodobou klíčivostí. Bolševník navíc klíčí brzy na jaře a hustým porostem zastíní ostatní rostliny.
Bolševník má schopnost samoopylení, a tak i jedna rostlina může být původcem husté invaze. Semena se bez potíží šíří vzduchem a vodou, často se na jejich přenosu podílí i neznalí lidé. Statný plevel dokáže osídlit téměř jakékoliv stanoviště. Je velmi odolný vůči parazitům a býložravci se mu běžně vyhýbají.
K potlačení výskytu bolševníku je třeba lidský zásah. Dle legislativy je každý majitel pozemku, kde bolševník roste, povinen zamezit dalšímu šíření rostliny. To je však finančně i technicky náročné, také kvůli toxickému působení bolševníku.
Nebezpečný protivník
Bolševník obsahuje fototoxické furanokumariny (pimpinellin, psoralen, angelicin, imperatorin, bergapten aj.), nejvíce jich najdeme v nezralých semenech rostliny. Avšak i šťáva z lodyhy nebo listů je silně dráždivá.
První kontakt s rostlinou je přitom bezbolestný. První reakce na podráždění lze zpravidla zaznamenat až po několika minutách, vždy v kombinaci se světlem. Až po 24 hodinách se objevují těžká zánětlivá zranění pokožky. Kůže je bolestivá, svědivé puchýře se těžko hojí. Kůže může být citlivá na UV záření až několik let. Uškodit mohou i výpary z posekané rostliny, vedle slzení očí vyvolávají také pálení v ústech a v krku, závratě a nevolnost.
Pokud dojde k potřísnění šťávou bolševníku, je třeba pokožku opláchnout vodou a zabránit jejímu osvětlení (např. oděvem). Při příznacích otravy a poleptání pokožky je nutná lékařská pomoc.
Likvidace rostliny se neobejde bez ochranného oděvu, brýlí a případně i respirátoru. Rostlina se mechanicky odstraňuje ještě před vysemeněním (nejpozději začátkem května). Díky vysoké regenerační schopnosti však dokáže vyrůst znovu z kořenů, proto je třeba rostlinu vykopat i s hlavním kořenem (min. 10 cm). Následně se rozseká na kousky a zlikviduje. Potlačit výskyt může i pravidelné kosení, případně spásání odolným dobytkem, který se ho časem naučí konzumovat. Chemický postřik je třeba aplikovat brzy na jaře, v sezóně se pak ještě opakuje. Zpravidla se kombinuje více metod současně. Oblast výskytu bolševníku je třeba hlídat ještě 10 let po vymýcení poslední rostliny.
