reklama

BLOG Ze života ženy: Sobecká matka? Opravdu?

Jsem blogerka a online svět je víceméně můj revír. Články a příspěvky dost často věnuji nejen módě a kosmetice, ale také například mateřství a seberozvoji. Na první pohled mateřství a seberozvoj nejdou extra zvlášť k sobě, na ten druhý do sebe zapadají jako puzzle.

Foto: Shutterstock.com
Lenka Wernerová

Lenka Wernerová

Zakladatelka módního a lifestylového blogu Ze Života Ženy (www.zezivotazeny.cz), který začala psát na mateřské. Své příspěvky též zveřejňuje na svém instagramovém účtu. Svými módními outfity, kosmetickými tipy a pozitivním přístupem k životu se snaží inspirovat maminky a všechny ženy,  které v rodinném a pracovním shonu chtějí myslet také samy na sebe. Je milovnicí Coco Chanel a jejího nesmrtelného klasického stylu. Objevujte s ní nadčasové kombinace a kouzlo každého dne, který, jak říká, stojí za to prožít s úsměvem a stylem.

Nemohla jsem si nevšimnout, jak často sebe samy v různých našich příspěvcích shazujeme. Když si jednou za tři týdny vyrazíme na pedikúru a přijdeme domů, až když děti spí, označujeme se hashtagem sobecká matka. Když jdeme do práce ve dvou letech dítěte, skoro se o tom nikde nezmiňujeme. Dost možná bychom kromě sobecké matky byly ještě krkavčí. Uklízíme, pereme, vaříme, staráme se, objíždíme kroužky, foukáme bolístky, uspáváme, žehlíme, pracujeme, organizujeme zábavu na víkendy. A když jdeme ven bez dětí, cítíme se provinile a sobecky, a to i v případě, že je to jednou za čas.

Být tu a tam jen se svou hlavou a nestarat se o plínky až po úklid a po večeři je přitom žádoucí. Všechny děti (a koneckonců i muži) chtějí mít doma spokojenou maminku a manželku. A ke spokojenosti je třeba si na chvíli umět vydechnout. Najít si čas pro sebe a hlavně si to své volno nevyčítat. A už vůbec se na sociálních sítích neoznačovat za sobeckou. Je to možná vtipné, ale zároveň i nebezpečné ve smyslu šíření jakési informace, že mít své potřeby je hrozné. Není. Je to normální a potřebné.

Jak na to? Jednoduše se jako dospělý člověk domluvte s manželem, kdy si můžete udělat své volno. Já v rámci fyzického a duševního zdraví chodím dvakrát týdně cvičit a jednou za dva týdny si o víkendu dělám dopoledne pro sebe. A když se mi nechce, nejdu. Ale mám tu možnost a cítím se díky ní svobodně. Rozhodně ne sobecky.

A tak vezměte manžela, kalendář, nalijte si deci vína a naplánujte si čas, který budete věnovat pouze sobě. Dobrá nálada zaručena. A hlavně - uvidíte, jak moc se budete těšit zpátky.

reklama
reklama
reklama