BLOG Olgy Porrini: Spíte dobře? Aneb když člověk nemůže usnout…
Možná to také znáte. Člověk je utahaný jako kotě, těší se do postele, ale jakmile ulehne, spánek ne a ne přijít. Prostě mozek si pracuje klidně dál a nám se nepodaří usnout. Co s tím?
Olga Porrini
Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.
Dobrý spánek je pro lidský organismus zcela zásadní. Bez kvalitního nočního odpočinku nejsme schopni normálně fungovat. Spánek se poslední léta stal tématem v nejrůznějších fórech, diskusích, ať už odborných, nebo těch laických. Proč asi? Protože čím dále více lidí trpí různými poruchami spánku, ať už jde o nespavost (insomnie), nebo třeba nadměrnou spavost (hypersomnie). Došlo to tak daleko, že existují nejrůznější spánkové laboratoře, můžeme navštívit odborníky a specialisty, zabývající se právě zdravým spánkem.
Říkám si spolu s odborníky, že tento neduh neboli nemoc (chcete-li) je "výdobytkem" dnešní doby. Příliš pracujeme, máme nedostatek pohybu a špatnou životosprávu. Anebo tomu tak není? A tento "fenomén" je pouze přeceňován? Bylo tomu tak i v dřívějších dobách? Jen se o tom nemluvilo? To nevím. Nemám se koho zeptat. Ale stres byl vždycky. Sice se lidé více hýbali (zatracená auta), ale s tou životosprávou to určitě lepší nebylo. Lékaři často mluví v souvislosti s nespavostí o špatné spánkové hygieně. A to si osobně myslím i já. Chybí jakýkoliv řád. Jednou jdeme do postele v 23.00 hodin, podruhé zase k ránu a ještě se před spánkem pěkně nacpeme. To se pak nemůžeme divit, že se převalujeme na lůžku a ne a ne zabrat. Určitě jste to také alespoň jednou zažili.
Já sama se do skupiny lidí s insomnií řadím také. Ne, že bych se tím chlubila, ale je to smutný fakt. A tak bych mohla vyprávět. Jasně, prášky na spaní je jedno řešení. Ale na jak dlouho? Pokud se nechcete stát na nich závislým (a to je opravdu velmi jednoduché), hledáte další možnosti. Jenže, ono to moc nezabírá! Pijete bylinkové čaje, zkoušíte dýchací metodu 4-7-8, mačkáte akupresurní body, které by vás měly uspat, pijete mléko s medem (to prý zabírá na sto procent), ale pořád nic. Jsou tři hodiny ráno a vy se snad už tisíckrát pokoušíte o spánek a nakonec to nevydržíte. Sáhnete po prášku. Ale to je chyba. Sice usnete, ale ráno se cítíte, jako by vás někdo přejel traktorem. A vy přece chcete být osvěženi a plni elánu do dalšího dne!
Já osobně vyzkoušela i kliniku specializovanou právě na nespavost. Věřte mi, hodně jsem se dozvěděla. O sobě, o svém těle a plno dalších zajímavostí. Již samotné zjištění, že nás "nespavců" je mnoho, mne utvrdilo v boji s insomnií. Ano, pomohl mi právě fakt, že v tom nejsem sama a že si mohu o tomto stupidním tématu (dle názoru lidí, kteří spí jak mimino) popovídat. A že je mně porozuměno. Vážně, blahý pocit. A tak jsem si odnesla po třech měsících "terapie" nejen užitečné rady, ale našla i spoustu přátel, se kterými se vídám dodnes. Naše setkání se nesou v duchu: Ahoj, jak spíš? Ale už si z toho dokážeme dělat legraci. Ono je to všechno v naší hlavě. Jakmile si totiž řeknu, dnes zase určitě neusnu, tak se to jako na potvoru stane. Neusnu. Hlava si totiž vybrala jen to slůvku "neusnu" a tak se podle toho zařídila. Proto si já už od rána říkám jako mantru "to budu dnes večer hezky spinkat", a snažím se tak svůj mozek přelstít. Jsem stále více úspěšná, což mě utvrzuje v tom, že jsem na správné cestě. A když k tomu přidám lehkou večerní procházku, pořádně vyvětrám v ložnici, nemá to chybu, přátelé. Jasně, nechci to zlehčovat, jde o vážný problém, i když mezi námi děvčaty někdy je lepší brát vše s humorem. Jinak by se člověk mohl zbláznit. A to přece nechceme, že?
Také po večeři neřešte témata, která vás mohou rozrušit. Já vím, ono se to řekne. Pokud nás něco opravdu trápí, myslíme na to ve dne v noci. Ale tak to aspoň zkuste. Ne nadarmo se říká, ráno moudřejší večera. A někdy se ty problémy vyřeší samy. Už Publilius Syrus, latinský spisovatel, říkal: "Kde strach má sídlo, zřídka spánek přebývá."
A tak vám přeji, aby Hypnos, řecký bůh spánku, vás nikdy nezklamal a přinesl vám i sladké sny!
A jak spíte vy?