BLOG Olgy Porrini: Proč čas ubíhá tak rychle?

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

No - a mně ten čas ubíhá strašně rychle. Je to zvláštní. Když je člověk dítě, tak mu čas ubíhá pomalu. Nemůže se dočkat narozenin, Vánoc, Velikonoc anebo prázdnin. Vzdychá a počítá, kdy že už to bude. Jenže čas si plyne svým tempem. Tedy pomalu. Dítě se také nemůže dočkat, až vyroste, až bude velké, až si bude moct dělat, co chce (chudáček, to si jenom myslí!). Moje vnučka se už nemůže dočkat, až bude chodit do školy. Půjčuje si tašku starší sestry a škemrá, aby ji mohla nosit. I s těmi učebnicemi. Ten náklad na zádech je tak těžký, že má tašku skoro k zemi. Ale nosí ji statečně. Vypadá totiž jako školačka. Neustále se vyptává, kdy už bude duben. To totiž půjde k zápisu do školy. Čas jí prostě neutíká. Také jsem to měla tak. Později jsem se těšila, až mi bude osmnáct, a pak dvacet… V určitém věku už ale čas urychlovat nechcete. Raději byste ho nechali plynout pomaleji. Čím však je člověk starší, tím je to horší. Čas již neplyne líně jako řeka, ale přímo se valí jako vodopád. Než mrknete okem, jste zase o rok starší a zase vám započne sčítání přibyvších vrásek a počítání plánů, které ještě zbývají uskutečnit. Je jich hodně. Stihnete to? Chtěli byste ještě to a ono a dočkat se toho a tamtoho. A strašně rádi byste čas zastavili. Ale je neúprosný. Někde tam na jeho konci (žádný konec nemá) čeká i váš konec. Konec vašeho bytí tady na zemi. Začínáte bilancovat, a tím dáváte času najevo, že z něj máte strach. Nebo aspoň respekt.

Tento rok mi utekl zase jako voda. Přečkala jsem ho (s malými šrámy) celkem ve zdraví. Nic převratného se nestalo. Vzpomínám si, že když mi bylo dvacet třicet let, tak jsem si na konci starého roku a příchodu nového říkala: No, to je hrozné, vůbec nic převratného se nestalo. Tak možná ten příští rok. Dnes už si to neříkám. Jsem mnohem pokornější. A děkuji času, že jsem ten rok přežila v klidu a pohodě. No, byly tu sice i drobné nehody. Ale ty přece k životu patří. Jsou jeho kořením a bez nich bychom si těch "dobrých dní" vůbec nevážili.

Ale abych se vrátila k tomu času. Proč se nám hodina jednou zdá nekonečná a jindy krátká? Proč ty krátké přijdou vždy, když děláme něco příjemného a zajímavého, ale když čekáme nebo se nudíme, hodina se vleče? Jak jednoduché. Když trávím čas s milovanou osobou, tak mi letí jako blázen. Naopak s nudným člověkem se čas vleče jako zpomalený film. A zase jsme u té relativity. Také třeba při sledování zajímavého filmu přestaneme vnímat čas, a proto nám uteče rychle.

A jsem u konce mého zamyšlení nad časem. Stejně jako bude brzy u konce tento rok. 2019. Co nevidět přijde ten další. 2020. Uteče rychle, nebo se bude vléct pomalu? Tak důležité to zase není. Záleží to jen a jen na nás. Co budeme dělat, s kým se budeme stýkat, z čeho se budeme radovat.

Bohužel může přinést i spoustu nepříjemných věcí. Zase se vynoří nejrůznější předpovědi a zaručená proroctví. Nostradamus prý mluví o povodních. Baba Vanga zase předpovídá konec Evropy, válku s islamisty a Čína se stane nejsilnější mocností světa. No, buďte v klidu. Všechny tyto věštby jsou nesmysl. Kolik už jsme jich slyšeli? Ani ten konec světa dle mayského kalendáře se nekonal.

Podle vědců se společně s věkem opravdu čas zrychluje. Je to přirozený a nevyhnutelný proces. Proto není třeba se tím trápit a děsit se, že nám život utíká mezi prsty. Je třeba se tím nezabývat, jednoduše neustále něco dělat a objevovat. Čas stejně nezastavíme, ale alespoň si nekazíme dny neustálým počítáním, co stihnu a co už asi ne. Samozřejmě je lepší "stárnout" v osmnácti, ale ono ani později to není tak hrozné. 

A jak stárnete vy?