BLOG Olgy Porrini: Posedlost se zdravou výživou?

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

Nedávno jsem byla vyzvednout vnučku z tanečního kroužku. Zatímco jsem na ni čekala, dala jsem se do řeči s další babičkou a ta mi povídá: "Doufám, že mě Viktorka (její vnučka) 'nebonzne', udělala jsem jí totiž ke svačině puding." Co je špatného na pudingu, napadne vás, že? No, jednoduše řečeno, není to zdravé jídlo. Kdoví co do toho pudingového prášku dávají. A pak ten cukr! No fuj! Měla jí dát radši jablíčko.

Určitě to také znáte. Věřte mi, já proti zdravé výživě nic nemám. Naopak se snažím též jíst zdravě. To znamená zeleninu a ovoce každý den. Ale když mám chuť na čokoládu anebo si potřebuji osladit život, tak si klidně dám.

Víte, připadá mi, že se v současné době stává ze zdravé výživy strašák. Všude se o tom píše, všude se o tom mluví. Člověk je pod takovým tlakem, že občas upadá do deprese, co to zase hrůzostrašného udělal. Tedy co tomu svému tělu naordinoval za jedy. Možná si myslíte, že teď přeháním. Ale není tomu tak. Má generace (tedy babičky, které potkávám) se na toto téma baví velmi často. Dokonce, když jsem byla v USA, při procházce národním parkem Sequoia jsem poslouchala vyprávění jedné spoluúčastnice zájezdu, že nemůže svým vnoučatům nabídnout ani buchtu, ani koláč. Natož rohlíky. Bílá mouka je totiž jed. Tak jí to přísně vysvětlila její snacha. A ona přece svá vnoučata otrávit nechce.

Někteří lidé z mého okolí dodržují detoxikační kúru a já se nakonec cítím provinile, že nic takového nedržím a ani se nenechám inspirovat. Další skupina přátel neustále počítá kalorie, další navštěvují výživové poradce. Vida, nové zaměstnání, tedy pokud nějaké nové hledáte!

Rozumějte, já samozřejmě nechci, aby naše děti byly obézní, nelíbí se mi ani tlustí lidé. A to nejen z estetických důvodů, ale určitě i ze zdravotních. Jen si prostě myslím, že všeho s mírou. A že člověk by měl jíst všechno, ale v malém množství. A pokud si jeden den dám kus salámu nebo chleba se sádlem, tak se za to nemusím stydět a jednoduše si další den vezmu ke svačině třeba papriku a rajčata. Připadá mi, že posedlost zdravou výživou je "in". A zase na tom někdo vydělává. Tím neustálým kontrolováním správné stravy ztrácíme schopnost vidět sami sebe a svůj osobní život. Dle mě jde o psychickou poruchu.

Víte co, když tak procházím všemi těmi obchody se zdravou výživou (dokonce existují obchody se zdravou výživou pro psy a kočky), když si čtu všechny ty články o zdravé výživě, vše o tom, co smím a nesmím (no čtu to, protože to nacházím všude, prostě se tomu nelze vyhnout), když se dále dozvídám, jaké orgány ve svém těle zatěžuji, tak mi moc do zpěvu není. Ale nakonec musí zvítězit zdravý rozum. Ať si píšou a říkají, co chtějí, já se budu spoléhat na svoji hlavu. A budu jíst tak, abych se nepřejídala a aby byla moje strava vyvážená. Funguje to a jsem v pohodě. I když jsem asi závislá na čokoládě. Ale žádné výčitky nemám. Je moc dobrá, i když plná cukru. Zase tak velké množství jí nejím. A mezi námi, jídlo by měl být požitek a radost. Něco jako hudba.

Je čas dovolených. Cestování nejen po krásách naší vlasti, ale i do zahraničí. Můžeme objevovat nejen nová místa, ale i nové kulinářské výtvory. Trošku rozmazlovat své chuťové pohárky. Vždyť co by to bylo za dovolenou bez vynikajícího jídla, místního vína či jiného nápoje? Tak přestaňte na cestách počítat kalorie a ochutnejte svět!

A nezapomeňte. Jídlo nastavuje vaši náladu, jak říkal Ralph Smart, psycholog a spisovatel.

A co vy na to?