BLOG Olgy Porrini: Několik zásad zdravého životního stylu
Ať otevřete jakýkoliv magazín či jiné čtení, všude se mluví o zdravém životním stylu. A to nejen v tisku, ale i v televizi nebo v rozhlase. Zdravý životní styl není jen o stravě a pohybu, ale i o psychice.
Zdravý životní styl. Ano. Ale co to vlastně je? Mluví o tom každý, ale každý si to také přebere podle svého. Vybere si jen to, co mu vyhovuje. Takže někdo upraví stravu a vyloučí koláče i bílé pečivo, jiný začne chodit do fitness centra nebo na pravidelné procházky. Jedno je jisté. Žít zdravě by nám mělo nejen pomoci cítit se fyzicky i psychicky lépe, ale snížit tak riziko civilizačních onemocnění, jako jsou obezita nebo cukrovka.
Jedním z prvních faktorů zdravého způsobu života je spánek. Teď se asi někdo ušklíbne s tím, že přece nepromarní život nějakým spaním. Jenže! Pokud člověk nemá dostatek kvalitního spánku, může se mu zvýšit krevní tlak a tak může dojít ke zvýšení chuti k jídlu. Vážně. A co to znamená? Nějakých pár kilo navíc. To se asi každému nebude líbit, že? Málo platné, těch sedm až osm hodin kvalitního spánku platí pořád. A pak, když se pořádně nevyspíte, nejste druhý den podráždění a protivní?
Dalším rysem zdravého života je nekouřit. Já vím, dnes už je kouření přežitek. Za mých mladých let kouřil každý a ten, kdo ne, byl nemilosrdně vyloučen z kolektivu. Sklenička a cigárko prostě patřilo ke každé společenské události. Ale i dnes umírají na důsledky kouření zhruba čtyři miliony lidí ročně. To není zrovna málo, co? Moc dobře si vzpomínám na zakouřené restaurace, kde si vlastně zakouřil i nekuřák. Ano. Sice pasivně, ale vdechování cigaretového kouře v místnosti se nevyhnul. Popelníčky na stole nechyběly nikde. Mnohdy přeplněné a nevábně voňavé.
A jsem u dalšího z faktorů. Alkohol. Ten zázrak, který nám rozváže jazyk, pomůže uvolnit se a překonat stres nebo navodit dobrou náladu. Kdo by se ho chtěl vzdát, že? Já myslím, že ani nemusíte. Ono stačí pít umírněně. A také tak, jak to dělají třeba Francouzi nebo Italové. Tedy ti, kteří pěstují vinnou révu a vyráběli víno už za římských časů. Tradice je tradice. Jenže si víno dávají s jídlem. Tedy k obědu nebo k večeři. A pokud už si chtějí dát sklenku jen tak, dostanou k ní automaticky oříšky nebo mandle. Ve Španělsku i nějaké jednohubky. U nás to není zvykem. Musíte si je objednat zvlášť a samozřejmě i zaplatit. A ještě k tomu alkoholu. Jeden můj známý vždycky říkal, že pít by se mělo na radost, nikdy nezapíjet žal. To je špatná cesta, která vede k návyku a tak i do pekel.
No, a další a v poslední době nejvíce diskutovaný faktor je zdravá výživa. Tedy pestrá a vyvážená strava. Jasně, v současné době ohraná písnička. Ale věřte, že má svůj význam. Asi už jste slyšeli, že neexistují zdravé a nezdravé potraviny, pouze zdravé a nezdravé množství. V praxi to znamená jíst vše, ale místo pořádného kusu dortu si dát jen polovinu. Nebo třetinu. Ty naše cukrářské lahůdky jsou fakt zbytečně "big". Spousta lidí si k jídlu vytvoří emotivní vztah. Jeden můj kolega v poledne vždy prohlásil památnou větu, že teď nastává nejhezčí okamžik dne. Když jsme to slyšeli poprvé, očekávali jsme, co přijde. A byl to oběd. Zálibně trhal rukama grilované kuře a přitom mu svítila očka jako baterky. Přikusoval čerstvé bagetky a samozřejmě na konci nechyběla sladká tečka. Někdy i dvě. Někdo řeší jídlem svůj emoční stav. Špatnou náladu zajídá párky a koláči. Jakmile ho něco nebo někdo naštve, běží k nejlepší kamarádce. Tedy k ledničce. Vlastně proč ne? Jen si místo jahod se šlehačkou dát zeleninový nebo ovocný salát. Bude nám líp, lehčeji po těle a kalhoty dopneme na první dobrou.
Olga Porrini
Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.
Posledním činitelem je pohybová aktivita. To věděli už naši sokolové. Pomáhá dosáhnout přiměřené tělesné hmotnosti, zrychluje spalování tuků, zpevňuje svalstvo, odbourává stres, zlepšuje celkovou kondici a umožňuje zachování pohyblivosti do vyššího věku. Mám pokračovat? Asi ne. Můžete namítnout, že dříve lidé také neběhali po kopcích. Pravda. Ale kolik fyzické práce museli zastat? To my dnes neznáme. Takže sedět celý den u počítače nebo sledovat televizi je určitě pohodlné, ale vážně nezdravé. On už jen samotný přísun čerstvého vzduchu doma chybí. Takže na pohyb je důležité si udělat čas. Alespoň hodinu denně. Stačí přece obyčejná chůze, čím rychlejší, tím lepší. A také měkká lesní cesta nebo park je lepší než městská ulice plná aut. Stačí obout pořádné boty a vyrazit…
A ještě na jedno nezapomeňte. Mějte radost ze života. A smějte se. Hodně. Od plic. Od srdce. To je úplně fuk. Tím pro své zdraví také uděláte moc. A ještě k tomu zadarmo. "Proboha, radujte se více! Je to jediný a nejspolehlivější lék na všechny nemoci." Nikolaj Vasiljevič Gogol, ruský spisovatel.
A jak jste na tom se zdravým způsobem života vy?