BLOG Olgy Porrini: Jeďte se podívat na relikviář svatého Maura!
V květnu jsem se v tisku dočetla, že vědci otevřeli a zkontrolovali relikviář svatého Maura, který se nachází v Bečově nad Teplou. Pak byl zase zapečetěn a nyní je opět k zhlédnutí. Jde o výjimečnou zlatnickou památku na našem území hned po korunovačních klenotech.
Hledáte tedy tip na výlet? Vypravte se do Karlových Varů. Už podle názvu je nám jasné, který panovník je založil. Ano, Karel IV. Lucemburský už v roce 1350. Slavné začaly být ale až v 18. a 19. století, kdy se rozšířily zprávy o blahodárných účincích zdejších termálních a minerálních pramenů. Malebné centrum Karlových Varů se pyšní lázeňskou zónou s pěti kolonádami, které obejdete během jedné procházky.
Já ale s dovolením popojedu kousek dál. A sice do nedalekého Bečova nad Teplou. Kdo přijede autem, nemusí hledat spojení autobusem jako já. Ale autobusy hurá jezdí a tak vyrážím. Historické jádro města bylo v roce 1992 vyhlášeno památkovou zónou. Co je opravdu unikátní, je relikviář svatého Maura, který můžete vidět v místním zámku. Po korunovačních klenotech jde o druhou nejcennější movitou památku v Čechách. Ano, historie zámku a celého panství je zajímavá. Ale my se soustředíme na posledního majitele zámku, a sice rod pánů Beaufort-Spontin. Jde o rod francouzsko-belgicko-lucemburský a Bečov vlastnili od roku 1813. Kvůli kolaboraci s nacisty jim byly zabaveny majetky a dnes žije rod v Rakousku.
Olga Porrini
Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.
A propos, víte, proč najdete na minerální vodě Magnesia erb právě této rodiny? Inu, o její věhlas se zasloužil hrabě Jindřich Beaufort-Spontin. Právě on nechal provést rozbory této kyselky, které ukázaly její kvalitu, a tak se rozhodl pro její komerční využití. Ale to jsem odbočila, a proto zpět k tomu nejvýznamnějšímu. A sice k relikviáři. Tak za prvé, co to je relikviář? Správně. Je to schránka pro umístění svatých ostatků. Člověk je sběratel, sbírá kdeco, někdo třeba stará autíčka nebo známky, jiný zase podpisy slavných osobností. A na přelomu 12. a 13. století bylo módou sbírat svaté ostatky. Však už i ten náš zmíněný Otec vlasti ostatky sbíral. Tehdy se věřilo, že mají zázračnou moc pomáhat či dokonce uzdravovat. Tak jo.
Relikviář svatého Maura pochází z první třetiny 13. století a byl vyroben na zakázku člena zámožného rodu Rumigny v belgickém městě Florennes. V roce 1838 ho zakoupil šlechtic Alfred de Beaufort-Spontin, který ho nechal zrestaurovat. Později po přestěhování do Bečova si odvezl tuto cennost s sebou, i když došlo k soudnímu sporu o vlastnictví relikviáře. Slíbil totiž, že památka zůstane na území Belgie. V relikviáři jsou ostatky čtyř svatých, a to svatého Maura, svatého Jana Křtitele, svatého Apolináře a svatého Timotěje.
Jak už jsem zmínila, za druhé světové války Beaufortovi kolaborovali s nacisty, a proto museli republiku opustit na základě Benešových dekretů. Relikviář ukryli pod podlahou hradní kaple Navštívení Panny Marie a mysleli, že se pro něj vrátí. Dál už to znáte. Přišel Vítězný únor a po dalších čtyřicet let o relikviáři nikdo neslyšel. Až jednou… Roku 1984 se objevil v tehdejším Československu obchodník se starožitnostmi z USA Danny Dougles. Nabízel čtvrt milionu dolarů za odkoupení blíže neurčené historické památky. Neřekl, o jakou památku se jedná, ale bylo to podezřelé a vzbudilo to zájem. Díky několika indiciím se kriminalistům podařilo relikviář vytipovat. A jak to ve správné detektivce bývá, byl objeven v zásypu hradní kaple spolu se 103 lahvemi francouzského koňaku (ty mimochodem mají také obrovskou cenu). Relikviář byl ve špatném stavu, a tak se musel odborně restaurovat.
Ale výsledek je nádhera, kterou stojí za to vidět. Celý zážitek je ještě podtržen tím, že když vstoupíte do trezorové místnosti, kde je úplná tma, hraje středověká hudba, mobily vypnuté, focení přísně zakázáno. Jen ta schránka s ostatky se blyští celá zlatem. Co vám mám povídat, je to mystické a tajemné. Ostatně jako celý příběh tohoto pokladu. Neváhejte, a kdo jste ho ještě neviděli, jeďte se podívat. Spojit to můžete s výletem po okolí, případně s prohlídkou Karlových Varů.
A co mi doporučíte vy? Kam ještě vyrazit?
