Fandi mámám: Blog pro mámy (nejen) samoživitelky

V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci maminkám samoživitelkám a jejich dětem v jejich aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na
ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
A protože se všechny mámy, ať jsou samoživitelky, nebo ne, při péči o děti potýkají se stejnými radostmi i starostmi a rády své pocity a zkušenosti sdílejí, čímž si mohou vzájemně pomáhat a motivovat se, rozhodly se Žaneta s Petrou založit blog Fandi mámám. Do něj budou o životě maminek (nejen) samoživitelek psát ony i ostatní mámy, které se na projektu Fandi mámám podílejí. Vítejte na blogu, kde si mámy vzájemně fandí a inspirují se!

Nejen že jim fandím, ale mají i můj obdiv za to, co už zvládly a denně zvládají, často úplně samy. Vlastně bych zapomněla - z jejich příběhů čtu jediné - totiž že jejich největší oporou se stávají jejich nezletilé děti. Jsou nejen velkými pomocníky při zařizování běžných, nejnutnějších věcí a potřeb, ale
poskytují svým maminkám i důležitou psychickou podporu. Všichni společně totiž tvoří sehraný tým, který funguje navzdory nepříznivým vnějším podmínkám. Tak to osud nejspíš chtěl, tak jim rozdal karty. A i když prožívají mnohdy těžké chvíle plné nejistoty v mnoha směrech, vždycky znovu dokážou vstát a prát se s tím, co jim život zrovna přinesl. Své zkoušky zvládají obdivuhodně. Svou odvahou to stále znovu okolí dokazují. Přestože tvoří neúplné rodiny, mohla by jim kdejaká úplná rodina závidět. Jejich pospolitost, soudržnost, respekt a úctu jednoho k druhému.

Děti mají tvrdou, ale dobrou školu pro život, který je dnes plný různých nejistot. Naučí se vážit si obyčejných věcí, být spokojený i s málem - protože co vlastně člověk k životu potřebuje? Co je nakonec pro každého z nás to nejdůležitější? Když pominu základní lidské potřeby pro přežití, pak jsou to jednoznačně upřímné mezilidské vztahy, důvěra a pochopení. Toho všeho je v našem světě,
zdá se mi, čím dál méně. Je to skoro jako v pohádce Boženy Němcové Sůl nad zlato. Společenský a osobní blahobyt je vykoupený "strádáním" ve vztazích, poznamenaný izolací duševní i citovou a přemírou orientace na výkon a dokonalost. V takto nastavených parametrech života je obtížné obstát
nejen pro dospělé, ale zvláště pro děti.

Maminky samoživitelky to nemají v životě vůbec lehké. Opravdu vím, o čem mluvím. Jsou a chtějí být ženami, ale často jsou tlačeny i do role muže - protože prostě muž v rodině a domácnosti chybí. Jsou matkami, ale často jsou nucené zastupovat i roli otce v rodině - protože si to prostě situace žádá.
Tatínkové, kteří zůstali sami se svými dětmi, jsou na tom obdobně, jen v převráceném slova smyslu. Dovolte mi proto poselství na závěr. Co nemůžeme změnit, zkusme přijmout. Ke spokojenému životu
vedou různě klikaté cesty s jistou mírou nebezpečí a rizika. Ale odvážnému štěstí přeje! Navíc vždy je možnost požádat o pomoc. Netrapte se proto tím, co nemáte, ale buďte spokojení s tím, co máte. Přijměte situaci takovou, jaká je. To je ten pravý odrazový můstek.

Přečtěte si příběhy ostatních maminek, maminek samoživitelek, které se rozhodly bojovat za sebe i své děti na: Fandimamam.cz - příběhy maminek. Zároveň můžete ale i podpořit jednotlivé maminky, a to třeba i opakovaně na: Pomoc Fandi mámám.