Fandi mámám: Blog pro mámy (nejen) samoživitelky

V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci maminkám samoživitelkám a jejich dětem v jejich aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na
ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
A protože se všechny mámy, ať jsou samoživitelky, nebo ne, při péči o děti potýkají se stejnými radostmi i starostmi a rády své pocity a zkušenosti sdílejí, čímž si mohou vzájemně pomáhat a motivovat se, rozhodly se Žaneta s Petrou založit blog Fandi mámám. Do něj budou o životě maminek (nejen) samoživitelek psát ony i ostatní mámy, které se na projektu Fandi mámám podílejí. Vítejte na blogu, kde si mámy vzájemně fandí a inspirují se!

1. Co vlastně chci?

Sedla jsem si ke stolu a napsala si všechny věci, ve kterých jsem dobrá. Čím bych pro zaměstnavatele mohla být přínosem? Byla tam komunikace, administrativa, zpracování informací, prezentace a spousta dalších věcí. Poté jsem se zamyslela, v kterých oblastech a pracovních činnostech bych mohla využít tyto své dovednosti a schopnosti. Sepsala jsem si je na papír. Byla tam administrativa, obchod, prodej, nákup, tisková mluvčí, rozhlas nebo televize (nesmějte se mi). V posledním kroku jsem zapřemýšlela, v čem bych opravdu chtěla být dobrá, a na základě toho jsem proškrtala oblasti zájmu.

2. Zaměstnání je jako vztah

V druhém kroku jsem se zamyslela, jaký by měl být můj zaměstnavatel? Velká firma, malá firma? Výroba, kancelář? Jaké by měly být vztahy na pracovišti? S kým bych ráda pracovala? Jak by se tam k sobě lidé měli chovat? Jaké výhody a benefity by mi můj zaměstnavatel mohl nabídnout? Kde bych vlastně ráda byla klidně i do konce života? Toto všechno jsem si napsala.

3. Životopis jako mistrovské dílo

Být dobrý zaměstnanec pro mě znamená být dobrá už od začátku. Tedy i ve chvíli, kdy hledám zaměstnání. Sestavila jsem si tedy životopis na míru. Hrála jsem si s barvami, dala jsem do něho fotku, volila různé úpravy (s Wordem to jde skvěle). Dělala jsem ze svého životopisu mistrovské dílo. Přizpůsobila jsem ho vždy na konkrétní pracovní pozici. Vyzvedla v něm své dovednosti a znalosti, zkušenosti a praxi.

4. Hledání zaměstnání jako práce

Z hledání práce jsem si udělala své nové zaměstnání - na osm hodin (někdy míň). Aktivně jsem četla nabídky, vyhledávala portály s nabídkami, posílala životopisy a odepisovala na odpovědi. Ano, i když byly záporné. Zmiňovala jsem se lidem kolem, že hledám práci. Ptala jsem se, kde pracují a zda tam někoho nepotřebují. A mezi tím…

5. Jsem si zachovávala klidnou mysl

Připravila jsem se na realitu. Odmítnutí bude víc než pozvánek na pohovor. Každé ne jsem vítala a brala jako metu, která mě přiblížila někomu, kdo řekne ano. Každé ráno jsem poslouchala řízenou meditaci na nalezení práce. Každý večer jsem ulehala s myšlenkou, že následující den bude ten, kdy se objeví má vysněná práce. Celý proces mi trval tři týdny. Takhle rychle jsem si práci nikdy nenašla. Několik jsem jich odmítla, než jsem dostala několik nabídek a vybrala si tu práci, která nejvíc oslovila mé srdce.

Pokud Vás zajímají osudy našich maminek, podívejte se na jejich příběhy. Pokud jste maminka samoživitelka, napište si o pomoc. Víc najdete na stránkách:

Fandimamam.cz - Aktualni-pribehy-maminek