Poté co jsem onemocněla covidem, jsem zůstala několik měsíců doma a nepřidalo to ani mému psychickému stavu a už vůbec mojí peněžence. Začala jsem si uvědomovat, co vlastně nemoc dokáže v lidském organismu napáchat - kromě různých zdravotních komplikací fyzických, psychických i sociálních. Lidé se hádají a postupně vztahy dospívají k velkým hádkám, nejhůř až k rozvodu.

Fandi mámám: Blog pro mámy (nejen) samoživitelky

V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci maminkám samoživitelkám a jejich dětem v jejich aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na
ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
A protože se všechny mámy, ať jsou samoživitelky, nebo ne, při péči o děti potýkají se stejnými radostmi i starostmi a rády své pocity a zkušenosti sdílejí, čímž si mohou vzájemně pomáhat a motivovat se, rozhodly se Žaneta s Petrou založit blog Fandi mámám. Do něj budou o životě maminek (nejen) samoživitelek psát ony i ostatní mámy, které se na projektu Fandi mámám podílejí. Vítejte na blogu, kde si mámy vzájemně fandí a inspirují se!

Rozvod mě naštěstí netrápil, ten už mám dlouho za sebou, ale na nervy mi po pár týdnech v distanční výuce lezly i děti. Já marodící a děti stále se učící doma. Miluju je, jsou mým životem, ale tohle nemůžeme přežít ve zdraví 😊. Moje, už tak narušená psychika, která se po nemoci zhoršovala stále víc, dostávala zabrat. Dcery už jsou téměř v pubertě (5. a 7. třída), ale chovají se k sobě snad ještě hůř než Tom a Jerry.

Z práce na mě tlačili, ať se vrátím, protože jsou všichni přepracovaní, peněženka křičela, že má hlad… Nebylo z toho cesty ven. Točilo se vše v jednom začarovaném kruhu. 

Když jsem byla doma asi pátý měsíc, tak mi z práce bylo sděleno, že se mnou už nepočítají, protože nechci pracovat a radši jsem doma. Já, která jsem vždy vycházela všem ve všem vstříc, nechci pracovat. A co teď? Holky mě doma potřebují ve stavu, kdy opravdu zvládnu být matkou, učitelkou, kuchařkou, a to vše na maximum. Ze mě ale vycházel pouze neustávající pláč. Několik dní jsem v těžkých depresích nevnímala svět. V tu chvíli mi už holky na nervy nelezly. Byly u mě, objímaly mě. Bylo to něco nepopsatelného - z dětí se staly maminky. Zvládaly všechno, nehádaly se, pomáhaly si navzájem. A mně to dodávalo postupně sílu. Kdykoliv jsem jela k jakémukoliv lékaři, jely se mnou, abych se sama nebála, když mám ten strach z lidí a z dopravních prostředků celkově. Tak krásný pocit to byl, věděla jsem, že jejich chování nevydrží věčně, ale bylo mi to jedno, bylo to teď a tady a bylo to dokonalé. Za pár dní jsem se vzpamatovala do té míry, že jsem mohla v omezeném množství fungovat.

Zjistila jsem, nebo jsem si spíš uvědomila, že každý člověk je v práci nahraditelný. Nebojte se říct: "Ne, tohle nezvládnu, takhle to nechci." A hlavně, pokud nebudete moct za někoho zastoupit, ozvěte se, řekněte, že to nejde, protože už máte svůj program. Nedávejte nikdy přednost práci před rodinou. Byla jsem k tomu dlouhé roky nucena a až poslední rok mě naučil.

Ve Fandi mámám jsme v minulém roce spustili rozcestník, ve kterém najdete informace, kam se obrátit v různých životních situacích, právě když třeba i nemůžete najít práci. 

www.fandimamam.cz/rozcestnik-fandi-mamam/

autorka: Lucie Martinková