S tatínkem dětí jsem se znala velmi dlouho, je o 15 let starší, byl to kamarád rodičů a tehdy jsem mu ještě říkala "strejdo". Dohromady jsme se dali, až když jsme se po spoustě let potkali a on byl rozvedený. Znala jsem ho jen jako kamaráda, nikoli jako partnera. Po devíti měsících chození jsme se brali a za další půlrok se nám narodila dcerka, koupili jsme společně domek a po dalších dvou letech se narodil syn.

Po narození syna to mezi námi začalo skřípat, hádky byly na denním pořádku a konec našeho manželství byl neodvratný. 

Fandi mámám: Blog pro mámy (nejen) samoživitelky

V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci maminkám samoživitelkám a jejich dětem v jejich aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na
ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
A protože se všechny mámy, ať jsou samoživitelky, nebo ne, při péči o děti potýkají se stejnými radostmi i starostmi a rády své pocity a zkušenosti sdílejí, čímž si mohou vzájemně pomáhat a motivovat se, rozhodly se Žaneta s Petrou založit blog Fandi mámám. Do něj budou o životě maminek (nejen) samoživitelek psát ony i ostatní mámy, které se na projektu Fandi mámám podílejí. Vítejte na blogu, kde si mámy vzájemně fandí a inspirují se!

Život samoživitelky začal opravdu krušně. Zůstala jsem s dětmi sama v domě, na který jsme měli hypotéku a kde jsem chtěla s dětmi i nadále zůstat. Hypotéka nebyla nikterak vysoká. Bohužel než proběhlo soudně majetkové vyrovnání, exekutor dům prodal, protože manžel měl dluh na zdravotním pojištění. Naštěstí se nám povedlo sehnat dobrý podnájem, a jak se říká… všechno špatné pro něco dobré. Dům by nám stejně časem začal padat na hlavu, protože bych neměla na jeho opravy.

V té době mi zůstávalo 1900 korun na měsíc, dcera šla do první třídy a já jí mohla buď koupit něco do školy, nebo zaplatit zálohu na elektřinu. Manžela jsem viděla naposledy u rozvodu, děti ho viděly naposledy, když od nás odešel. Nenavštěvoval je, výživné nebylo nejdříve žádné a pak zcela nepravidelné. Kvůli synovu postižení (autismus) jsem nemohla pracovat, proto pro mě bylo velmi těžké utáhnout domácnost finančně. Syn chodil do běžné základní školy v blízké vesnici, kde byl malý počet žáků a kam jsem jej každý den vozila. Musela jsem být v té době ale doma, na telefonu, abych pro něj v případě problémů přijela. Míval často záchvaty. Pak dostal asistenčního pejska a vše se obrátilo k lepšímu. Do toho ale začala mít dcera psychické problémy kvůli spolužákům, kteří se jí smáli, že je tlustá a chodí ošklivě oblékaná, a začala se sebepoškozovat. Byl to pro mě opravdu psychický nápor, ale vše jsme s dětmi zvládli. V tomto období jsem se přihlásila do Fandi mámám, kde nám neskutečně pomohli odrazit se ode dna. Pomalu jsem začala po pár hodinách chodit do práce po různých brigádách. Musela jsem vše zvládnout sama, protože na hlídání nikdo nebyl. Jak děti rostly a zvykaly si (především syn) být doma samotné, pracovní úvazek jsem prodlužovala.

A jak se máme nyní, 5 let po pomoci Fandi mámám? Mohu říct, že se máme se skvěle. Sice jsem stále bez partnera, ale mám skvělou práci, která mě baví, k tomu dvě brigády - jednu mohu dělat z domova, což je úplně skvělé. Po 12 letech jsme si s manželem vše vyříkali a jsou z nás přátelé. A třešničkou na dortu je, že jsem díky nabídce Fandi mámám dostala stipendum na IT školu a mohu se dále vzdělávat a snad i získat ještě lepší práci.

Všem maminkám samoživitelkám bych ráda vzkázala, aby se nevzdávaly, aby se nebály požádat si o pomoc a věřily, že vše bude zase dobré.