Fandi mámám: Blog pro mámy (nejen) samoživitelky

V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci maminkám samoživitelkám a jejich dětem v jejich aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na
ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
A protože se všechny mámy, ať jsou samoživitelky, nebo ne, při péči o děti potýkají se stejnými radostmi i starostmi a rády své pocity a zkušenosti sdílejí, čímž si mohou vzájemně pomáhat a motivovat se, rozhodly se Žaneta s Petrou založit blog Fandi mámám. Do něj budou o životě maminek (nejen) samoživitelek psát ony i ostatní mámy, které se na projektu Fandi mámám podílejí. Vítejte na blogu, kde si mámy vzájemně fandí a inspirují se!

"Nestresujte se, odpočívejte a spěte!" zadala mi, krátce před Vánoci, praktická lékařka tři zdánlivě snadné, ale prakticky nesplnitelné úkoly a podávala mi recept na antibiotika. A já se rozhodla, že tentokrát její pokyny zkusím dodržet. Vyzvedla jsem potřebné léky v lékárně, po cestě domů zrušila vše, co bylo možné zrušit, a doma si šla opravdu hned lehnout. Vše šlo podle plánu, až do chvíle, kdy jsem vyzvedla dceru ze školky a viděla na ní, že má neblaze proslulý skelný pohled. Večer už jsme soutěžily o to, které z nás vyletí teplota výš.

 S téměř čtyřicítkou a tvarohovými zábaly na nohou získala nechtěné vítězství dcera a pak už začal známý koloběh čípků, nespaní, stresu ze čtyřicítek, které nejdou srazit. Opět se mi nepodařilo splnit ani jeden z úkolů, které mi ráno zadala doktorka.

Ještě stále zdravý manžel se přesunul do obývacího pokoje a my marodi jsme bivakovali v ložnici, bacilovém království posmrkaných kapesníků a čaje.

Ráno manžel odešel do práce, dceři konečně opadly horečky a na mě, po noční bezesné, ale zato vítězné bitvě, padla neskutečná únava. Den byl ale teprve na svém začátku. Dceři bylo k mé radosti již dobře a kašel ani rýma jí nebránily vydávat spoustu energie běháním, skákáním, stavěním bunkrů a vyžadováním mé pozornosti. Večer se ale opět přihlásila teplota.

Tak to šlo několik dnů, dcera byla již téměř zdravá, já ve stavu zombie se těšila, až bude moci jít do školky, abych si konečně mohla jít lehnout. Světlo na konci tunelu. Pak ale padl manžel. A když mi moje praktická lékařka na kontrole řekla, že vypadám ještě hůř než prve a že si koleduji o hospitalizaci v nemocnici, kacířsky jsem si v duchu na chvíli přála, aby mě tam aspoň na dva dny odvezli.

Nakonec se i manžel po pár dnech uzdravil, dcera začal chodit do školky, a i já se nakonec prospala ke zdraví.

Máma totiž nemůže být nemocná a o samoživitelkách to, podle mého, platí dvojnásob.

I proto se snažíme v našem projektu pomáhat maminkám samoživitelkám a jejich dětem pořídit třeba volně prodejné léky, jelikož i taková chřipka může být zásah do rodinného rozpočtu.

Pokud chcete pomáhat s námi, podívejte se, co aktuálně pro maminky samoživitelky sháníme www.fandimamam.cz/aktualne-shanime/

Text: Žaneta Slámová

Další příběhy maminek samoživitelek čtěte na:
www.fandimamam.cz/aktualni-pribehy-maminek/