BLOG Češka z Česka: Masopustní hodování
Masopust je období veselí, hodování a pití, pořádané od 6. 1., svátku Tří králů, do Popeleční středy. A teď přichází výpočty, protože Popeleční středa je 40 dní před Velikonoci a Velikonoce jsou pohyblivým svátkem. O tom, podle čeho se určují Velikonoce, zase až příště. Letos končí masopustní období 6. března.
Češka z Česka
Jana tvoří blog Češka z Češka (https://www.ceskazceska.cz), ve kterém najdete recepty na jídla, která se od nepaměti připravují v České republice, lokální suroviny, využití kuchyňských známých i divokých bylinek, české zvyky a tradice, zajímavá místa Čech, Moravy a Slezska. Nechte si připomenout něco z české kultury, co možná už víte, nebo nevíte, nebo jste věděli a zapomněli…
Masopust neznamená půst od masa, ale právě naopak, v době masopustu se hlavně dříve pořádaly zabijačky, zábavy a svatby, protože jídla bylo dostatek.
Půst nejen od masa nastával až od Popeleční středy a byl dodržován čtyřicet dní, tedy do Velikonoc.
A co se hodovalo? Nechyběly zabijačkové dobroty jako jitrnice, jelítka, tlačenky, ovary, škvarky, ale také uzená polévka s kroupami, koláče různých tvarů a druhů a taky smažené koblížky. Jediné sladké smažené pečivo, které je typické hlavně pro masopust. Jeho tvar a barva symbolizovaly našim předkům slunce, které v chladných únorových dnech chybělo.
Pokud se ještě masopust někde drží, bývá spíše o víkendu. Dříve však masopust vrcholil posledním čtvrtkem (tučným čtvrtkem), který je spojen se zabijačkou a hostinou, taneční nedělí a maškarním úterým, kde chodíval tradiční průvod masek. O symbolice masek jsem psala v tomto článku: Češka z Česka: Masoupustní obchůzky
Zajímají vás další tradice a s nimi spojené jídlo? Sledujte můj web Češka z Česka nebo sociální sítě Facebook a Instagram.