Ocimum basilicum
Lidové názvy: bazalika, bazalička, bazalka indická, německý pepř, voňavý hřebíček, parfém lásky
Čeleď: hluchavkovité
Popis byliny
Bazalka je silně aromatickou letničkou. Má přímou, lysou, větvenou lodyhu čtyřhranného profilu, která je vysoká asi 30 cm.
Řapíkaté listy mají vejčitý tvar a jemně zubatý okraj. Běžně mají jasně zelenou barvu, avšak bazalka existuje v různých variantách, například s listy v temně vínové barvě. Hluchavkovité květy jsou uspořádány v klasech, mohou mít bílou nebo jemně růžovou až fialovou barvu. Bazalka kvete od května do září. Plodem jsou tmavé, suché tvrdky.
Již ve starověku uctívali bazalku v Egyptě, mj. jako afrodiziakum. V oblibě ji měli i staří Řekové a Římané. Bazalka byla povýšena až na královnu všech bylin. Odtud také pramení její název, řecké ,,basileus" se překládá jako ,,král" nebo ,,královna".
Výskyt a pěstování
Přestože bazalku známe především jako aromatickou ingredienci italské kuchyně, rostlina pochází z Indie. Odsud se rozšířila již v dobách starověku. Původem jde o trvalku, v našich podmínkách se však pěstuje jako jednoletka, protože vymrzá.
Bazalka má ráda teplo a světlo. Vyhovuje jí kyprá, humózní půda. Vyžaduje dostatek vlhkosti, avšak kořeny snadno zahnívají. Nesvědčí jí ani přesazování.
Bazalku si lze pořídit v květináči nebo vypěstovat ze semínek. Vysazuje se v březnu nebo dubnu. Lze ji pěstovat na okně i venku.
Léčitelství
Droga bazalky obsahuje asi 2 % výrazně aromatické silice (methylchavikol, cineol, linalol, eugenol), dále třísloviny, flavonoidy, glykosidy, tanin, saponin aj.
V léčitelství se uplatňuje především kvetoucí nať, která se dále suší. Pro přímou konzumaci se sbírají zejména lístky bazalky, užívají se čerstvé, příp. se zamrazují.
Léčivé účinky bazalky
- působí protizánětlivě- má jemné dezinfekční vlastnosti
- mírní křečové bolesti
- pomáhá při žaludečních nevolnostech
- podporuje činnost střev, ulevuje při nadýmání
- zlepšuje trávení, stimuluje metabolismus
- příznivě působí při potížích dýchacích cest
- napomáhá vykašlávání- posiluje činnost srdce, ledvin a jater
- zklidňuje mysl, působí antidepresivně
- je prospěšná při migréně a nespavosti
- podporuje tvorbu mateřského mléka
Podávání a užití
Vnitřní užití
Kvetoucí nať bazalky se sbírá po celou sezónu, pro své léčivé účinky se stříhá a suší, ve stínu, do 35 °C. Uzavírá se do vzduchotěsné nádoby.
Sušená bazalka se v léčitelství uplatňuje pro přípravu čaje. Podává se jako nálev (čajová lžička sušené bazalky se přelije šálkem vroucí vody a nechá se luhovat asi 10 min.) nebo odvar (2 polévkové lžíce se vaří asi minutu v 0,5 l vroucí vody, poté se nechá luhovat asi 30 min.). Užívá se půl šálku čaje 2x denně, nejlépe po jídle.
Ve zklidňujících čajových směsích se kombinuje s meduňkou, dobromyslí nebo kozlíkem, v dalších pak s puškvorcem, heřmánkem, benediktem, tymiánem, řebříčkem nebo řepíkem.
Bylinku lze také naložit do octa, bílého vína nebo oleje (viz recept níže), slouží pak především ke kulinářským účelům.
Bazalka nemá nežádoucí účinky, při předávkování nebo u citlivých jedinců však hrozí žaludeční potíže či bolesti hlavy. Bylinka není vhodná pro dlouhodobé podávání. Nedoporučuje se těhotným ženám a malým dětem.
Vnější použití
Čistou silici bazalky lze využít pro inhalace. Bazalka tak pomáhá při dýchacích potížích, ale i únavě a psychickém vypětí. Snižuje krevní tlak.
Odvar z bazalky poslouží k bylinným koupelím nebo jako kloktadlo při aftech, zánětech dásní nebo mandlí.
Rozmačkané listy bazalky se přikládají na špatně se hojící rány. Působí také jako přírodní repelent.
Bazalkový olej - recept
Kvalitní panenský olivový olej lze dochutit bazalkou, ta mu dá příjemnou vůni, chuť a své léčivé vlastnosti. Olej bazalku zakonzervuje.
Na litr oleje bude třeba asi hrst čerstvých listů nebo kvetoucí natě. V chladu a temnu olej s bylinkami necháme uležet zhruba dva týdny.
Bazalkový olej se skvěle hodí do salátů, tradičně se užívá v kombinaci s rajčaty a mozzarellou.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.