Vzdělané Ukrajinky jako uklízečky? Při hledání práce naráží na bolestivé místo Česka
Česko vydalo již na 250 tisíc víz ukrajinským uprchlíkům, 80 procent příchozí dospělé populace přitom tvoří ženy. Je pravděpodobné, že s tím, jak si Ukrajinky hledají v tuzemsku práci, dojde alespoň krátkodobě k prohloubení příkopu mezi ženami a muži na trhu práce. „Už teď dáváme najevo, kde vnímáme pozici ukrajinských žen,“ říká k tématu Kristýna Pospíšilová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Pospíšilová upozorňuje, že Ukrajinky, které se v souvislosti s válkou dostaly do Česka, se budou potýkat jak s genderovou segregací, tedy s faktem, že ženy a muži se koncentrují v odlišných oborech i pracovištích, tak se segregací národnostních menšin. "Existují pracovní pozice a sektory, které jsou považovány za méně prestižní a špatně finančně hodnocené. Především na těchto pozicích končí cizinci, v případě žen jsou to nekvalifikované pracovní síly, například uklízečky nebo pečovatelky," upozorňuje s tím, že přistěhovalí muži zase často míří do stavebnictví a průmyslu.
Již k začátku března odešlo z Česka na 30 tisíc ukrajinských pracovníků, a toto číslo se pravděpodobně bude dále zvyšovat. Pokud by již před konfliktem na českém trhu práce byla méně ostrá linie mezi "tradičně mužskými" a "tradičně ženskými" povoláními, zaměstnavatelé by se nyní potýkali s menšími problémy. "Více by se to rozprostřelo po celém trhu práce. Odliv ukrajinských mužů by byl pravděpodobně i tak patrný, ale bylo by to méně zátěžové pro konkrétní sektory," vysvětluje Pospíšilová.
Krátce poté, co začaly ukrajinské ženy přicházet do Česka, vzniklo několik iniciativ, které vyzývaly, aby jim lidé dali jakoukoliv práci. Šlo například o výzvu sítě posiloven Železná koule "Pomozte tím, že si necháte pomáhat". Pospíšilová ale upozorňuje, že se v současnosti nejedná o ekonomickou migraci, skupina žen je tedy různorodá a řada z nich je vysoce kvalifikovaných. "Nepřicházejí za levnou prací, ale prchají před válkou. Jsou ale ve velmi zranitelné pozici a je jednoduché je manipulovat do toho, že potřebují práci a potřebují ji rychle. Výzvy typu nechte si doma navařit, uklidit, pohlídat si děti byly samozřejmě dobře míněné, ale jasně tím dáváme najevo, kde vnímáme pozici ukrajinských žen na trhu práce," varuje socioložka.
Podle dat Úřadu práce nastoupilo od 24. února k zaměstnavatelům asi 19 tisíc příchozích, většinou na dlouhodobě neobsazené pozice ve výrobě, logistice nebo službách. Mluvčí úřadu Kateřina Beranová však upozorňuje, že mají k dispozici data jen o těch, kteří se zaevidují jako zájemci o zaměstnání. O vzdělání nebo profesních zkušenostech Ukrajinek, které hledají práci na vlastní pěst, tak stát informace nemá.
Dá se očekávat, že se zapojením Ukrajinek do pracovního procesu se krátkodobě zvýší genderová segregace tuzemského trhu práce. Podle Pospíšilové ale není důvod obávat se, že se tím zvrátí mírně pozitivní tendence v Česku. "Spíše doufám, že nově příchozí se svezou na vlně pozitivního trendu a že budeme otevření tomu, přijímat je i do jiných pozic, než které jim kulturně stereotypně připisujeme," věří. Velkou výzvou ale bude jazyková bariéra.
Jeden život a nedostatek školek
Jednou z největších bolestí pracovního života nejen českých žen je nedostatečná flexibilita. Na větší flexibilitu v zaměstnání pro ženy i muže apeluje například personální společnost ManPower. Podle jejího průzkumu je pro ženy nejdůležitější možnost zvolit si začátek a konec pracovní doby, čerpat více dnů dovolené a možnost svobodně si zvolit místo, odkud budou pracovat. Zaměstnavatelům radí upřednostnit výkon před vyžadováním přítomnosti na pracovišti. Šetření provedené k loňskému Mezinárodnímu dni žen pak ukazuje, že mileniálové netouží po slaďování pracovního a soukromého života, ale po tom, aby mohli díky flexibilitě práci a domov propojit a žít "jeden život".
Pospíšilová upozorňuje, že velká část Ukrajinek, které si budou hledat v Česku práci, sem míří s dětmi, proto bude i pro ně flexibilita velké téma. "Stále máme nedostatek zařízení péče o děti v předškolním věku. Jsou zde jisté snahy zlepšovat ženám podmínky slaďování práce a péče. To jim umožní se na trh práce vracet rychleji a stoupat do vyšších pozic," věří socioložka.
Také Úřad práce potvrzuje, že příchozí Ukrajinky se zajímají prvně o zajištění péče pro děti a ubytování, a až poté o zaměstnání. "Momentálně vyhledávají spíše krátkodobé pracovní poměry, protože stále věří, že se vrátí brzy domů. S ohledem na děti také dávají přednost jednosměnným pracovním příležitostem," dodává mluvčí Beranová.
Česko se potýkalo s nedostatkem míst ve školkách už před válečným konfliktem na Ukrajině. Největší problém mají satelity Brna a Prahy. Z loňské výroční zprávy České školní inspekce vyplývá, že loni odmítli ředitelky a ředitelé čtvrtinu všech žádostí o umístění do mateřské školky. Někteří se proto jali řešit problém, který se s příchodem ukrajinských dětí jen prohlubuje, na vlastní pěst. Například studenti UMPRUM, spolu s neziskovou organizací Meta založili pro ukrajinské ratolesti dětskou skupinu. "Pokud chceme ukrajinským ženám pomoci se integrovat a osamostatnit, musíme jim k tomu poskytnout vhodné podmínky," míní Pospíšilová.
Genderová segregace trhu práce
- Genderová segregace trhu práce znamená, že ženy a muži pracují v různých zaměstnáních, sektorech, pozicích nebo za různých smluvních a pracovních podmínek.
- Prvním typem genderové segregace je segregace horizontální. To znamená, že muži a ženy se soustřeďují v jiných profesních oblastech, například ženy ve zdravotnictví nebo školství a muži v technických oborech nebo IT. Obory, v nichž se koncentrují ženy, bývají hůře finančně ohodnoceny.
- Druhým typem je vertikální segregace, která popisuje jev, kdy se ženy koncentrují spíše v řadových a muži ve vedoucích pozicích.
- Tyto rozdílnosti mají genderový význam a téměř vždy je jejich důsledkem genderová nerovnost.
Zdroj: Sociologický ústav AV ČR
Kdo se stará o data a kdo o babičku
Segregace žen a mužů do odlišných zaměstnání může za zhruba polovinu rozdílu v odměňování obou pohlaví. "Zhruba od roku 2005 do roku 2015 zůstává tento efekt přibližně stejný, až v posledních letech mírně klesá, je to dáno tím, že klesá segregace žen a mužů do jiných pracovišť," říká Pospíšilová. "Muži častěji míří do nadnárodních firem, kde jsou vyšší průměrné výdělky. Za lepší prací si mohou dovolit dojíždět, ženy jsou více zatížené péčí, a tak berou, co je," vysvětluje jeden z důvodů, proč muži a ženy často volí i odlišné společnosti.
Jedním z řešení může být přenastavení hodnoty, kterou přikládáme jednotlivým profesím. "Daleko víc si vážíme někoho, kdo se stará o naše finance nebo data, pracovníka v IT nebo člověka v bance, než lidí, kteří se starají o naše děti nebo o naše nemocné. To je třeba ve společnosti napravit i po finanční stránce," míní a uvádí příklad z Německa, kde v roce 2013 probíhala kampaň upozorňující na nedostatek mužů v zařízeních předškolní péče. Ukázalo se, že muže k práci ve školkách přiměje jedině plošné zvýšení platů v těchto zařízeních.
Podle Pospíšilové je třeba segregaci na trhu práce předcházet již na úrovni základního a středního školství. "Řešit genderovou segregaci trhu práce ve chvíli, kdy už na něm lidé jsou, je hrozně složité. Je třeba vést mladé lidi k tomu, aby si vybírali zaměstnání podle toho, na co mají talent, bez ohledu na to, zda jsou považována za primárně mužská nebo ženská," apeluje. "Aby si každý volil podle svých individuálních talentů a cílů, a ne podle genderově stereotypních představ a tlaků společnosti. V tom vidím šanci na zlepšení," uzavírá.
Mohlo by vás zajímat: Reakci části samoživitelek nesu špatně, s Ukrajinkami by asi neměnily, říká Fridrichová
