Aloe Vera, Aloe barbadensis, Aloe vulgaris
Lidové názvy: elixír nesmrtelnosti, rostlina třetího tisíciletí, lékárna v květináči
Čeleď: liliovité (někdy zařazována mezi žlutokapovité, asfodelovité nebo aloovité)
Popis rostliny
Aloe pravá je rostlinou sukulentního charakteru, která přirozeně dorůstá až do výšky jednoho metru. Vyznačuje se růžicí úzkých masitých listů mečovitého tvaru. Hladké, zelenošedé listy, často se světlými skvrnami, mají na okrajích ostré výběžky. Kořeny rostliny jsou vláknité.
Květenstvím je hrozen červených, růžových, oranžových nebo žlutých květů trubkovitého vzhledu. Květenství vyrůstá až na metr vysokém větveném stvolu, v období května a června.
Aloe patří k nejstarším známým léčivým bylinám. Znali ji staří Sumerové, Egypťané, Řekové i Římané. Do Evropy se dostala s arabskými lékaři. Z arabštiny také pochází název rostliny. ,,Alloeh" v arabštině znamená ,,zářivá" nebo ,,trpká". Odkazuje tak na čirou léčivou dužinu nebo extrémně hořkou slupku listů.
Výskyt a pěstování
Aloe pochází z tropické a subtropické Afriky, z Arabského poloostrova a Madagaskaru. Divoce roste i ve Středomoří. Komerčně se pěstuje po celém světě, u nás ji známe především jako pokojovou rostlinu.
Na pěstování není aloe nijak náročná. Vyhovuje jí lehká půda s podílem písku, střídmá zálivka a dostatek slunečního světla. Rostlině může uškodit mráz nebo nadbytek vláhy.
Léčitelství
Léčivou drogou je šťáva z listů, buď čerstvá, konzervovaná nebo sušená (sabur). Ta obsahuje cenné enzymy, minerální látky (hořčík, vápník, draslík, sodík, mangan, zinek, měď, chrom, železo aj.), vitamíny (A, C, E, B1, B2, B6, B12, kyselina listová), esenciální aminokyseliny, proteiny, rostlinné glykosidy, polysacharidy, pryskyřice, antrachinóny (aloin), saponiny, lignin a řadu dalších látek.
U doma pěstovaných rostlin se uplatňuje výhradně čirá šťáva z listů. Léčivé účinky skýtají především rostliny starší tří let, před sběrem se několik dnů nezalévají. Vrcholky listů lze využít jako štěp pro další pěstování. Z tohoto hlediska je nejvhodnější dobou sběru srpen a září.
Léčivé účinky aloe
- čerstvá šťáva působí jako antibiotikum
- má antibakteriální, protivirové a protizánětlivé vlastnosti
- posiluje imunitní systém
- napomáhá trávení, zlepšuje metabolismus
- je prospěšná při žaludečních vředech
- reguluje krevní tlak
- snižuje hladinu krevního cukru
- podporuje detoxikaci organismu
- dezinfikuje, zvlhčuje a regeneruje pokožku
- urychluje hojení ran, mírní svědění
- je prospěšná při ekzémech a alergiích
Podávání a užití
Vnitřní užití
Pro vnitřní užití se užívá pouze gelovitá dužina listů, buď přímo, nebo zředěná třeba s džusem (recept níže). Pro domácí použití je nutné odstranit slupku listu a vrstvu těsně pod ní. Ta totiž obsahuje toxickou, silně projímavou latexovou mízu s výrazně hořkou chutí.
Ideální je list podélně rozříznout a lžičkou z něho šetrně vyjmout gelovou tekutinu.
Kúra s aloe vera by neměla trvat déle než 6 - 8 týdnů, aloe se podává 2 - 3x denně v množství jedné kávové lžičky.
Aloe se nedoporučuje kombinovat s jinými bylinami.
Předávkování aloe může vést k překrvení břicha a pánve.
Aloe není vhodná při hemoroidech, při menstruaci, gynekologických problémech a v období těhotenství.
Nápoj z aloe - recept
1 - 2 čajové lžičky čistého gelu aloe smícháme s 250 ml džusu a rozmixujeme. Chutný nápoj pro zdraví popíjíme 1 - 2x denně, nejdéle po dobu 6 - 8 týdnů. Připravujeme ho vždy čerstvý.
Aloe a jogurt pro dobré zažívání - recept
Čistou vnitřní dužinu z aloe smícháme s medem a jogurtem (kávovou lžičku každé ingredience). Směs si dle tohoto receptu dopřáváme jako regenerační kúru pro dobré zažívání, regeneraci a posílení organismu.
Vnější použití aloe
Zevně se aloe vera gel užívá na různé kožní defekty, ekzémy, akné apod. Osvědčil se při hojení popálenin. Poslouží jako první pomoc při poranění kůže. Čerstvá šťáva je sterilní, chladí, je protisvědivá, podporuje obnovu nových buněk.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
