Agenti USA se hájí: Své přátele špehuje i Evropa

Washington - Kdo čekal omluvu, spletl se. Během slyšení v americkém Kongresu, kde se řešily odposlechy evropských státníků i řadových Evropanů, zněla místo kritiky špehování spojenců téměř výhradně chvála. Chvála amerických tajných služeb a lidí, kteří v nich pracují.

Kongresmani si pozvali ředitele americké Národní rozvědky Jamese Clappera a šéfa Národní bezpečnostní agentury (NSA) Keitha Alexandera. Ptali se jich například na to, jak je možné, že jejich podřízení špiclovali německou kancléřku Angelu Merkelovou či mexického prezidenta Enriqua Peňu Nieta.

Nebo zda je pravda, že odposlouchávají 35 vrcholných politiků z celého světa, jak minulý týden napsal britský list The Guardian. Clapper zdůraznil, že odposlechy světových politických lídrů patří k pilířům práce amerických zpravodajců.

"Záměry lídrů jsou jednou ze základních věcí, které sbíráme a analyzujeme," cituje ho britská stanice BBC. Na seznamu špionů jsou tyto praktiky odedávna, zdůraznil. Podle něj je třeba vědět, "zda se to, co říkají, skutečně kryje s tím, co se pak skutečně děje". Monitorování hovorů šéfů států vlád je tudíž podle Clappera logické, byť nejde o nepřátele, ale spojence.

Tohle byla jedna z prvních věcí, které jsem se v roce 1963 na škole tajných služeb naučil," vysvětlil šéf americké Národní rozvědky. Američtí agenti podle něj dělají jen to, co je běžné i v ostatních zemích. Včetně těch evropských. Na otázku, zda si myslí, že špehování funguje i naopak a že tedy Evropané provádějí špionáž proti Americe, Clapper odpověděl: "Rozhodně."