reklama

Šestka zvučných jmen módy a designu, kterou je dobré znát

Každý milovník designu by měl znát následujících šest jmen. Tři jsou ikony československého designu první poloviny 20. století a také tři současní talentovaní tvůrci. Ti všichni rozhodně stojí za pozornost.

Tititi – Josef Čapek, 2023, výška 26 cm, javor
Tititi – Josef Čapek, 2023, výška 26 cm, javor | Foto: archiv Tititi

Boris Král’

Mladý slovenský návrhář budí čím dál větší pozornost díky své přirozené inklinaci k módě, které se říká haute couture. Jeho střihy pokukují do 40.-60. let, jeho siluety jsou spanilé, výrazné a důstojné, jeho ruční práce je doslova filigránská. Modely jeho první autorské kolekce Salon de nuit nesou barvy půlnoční nebo elektrické modři, růžové, stříbrné, černé a bílé. Módní talent ve svém ateliéru v centru Prahy šije na míru a na začátku léta si celá republika všimla jeho překrásné jemně růžové kreace, kterou oblékla Daniela Kolářová na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Hana Podolská (1880-1972)

Módní návrhářka a úspěšná podnikatelka, která ve 30. a 40. letech minulého století představila zákazníkům koncept, krásu a řemeslnou dokonalost vysoké krejčoviny. Jako první v Československu pořádala módní přehlídky, za inspirací cestovala do Paříže i Londýna a v jejím několikapatrovém salonu v paláci Adria se střídaly prominentní zákaznice jako Adina Mandlová, Lída Baarová, Hana Vítová, Nataša Gollová, první dáma Hana Benešová, Marie Baťová či Eliška Junková. Zaměstnávala desítky švadlen, vyráběla klobouky i kožichy, vydávala módní časopisy a připravovala kostýmy pro divadlo i film (viz Adina Mandlová ve filmu Kristián).

Tititi

Značka, kterou v roce 2019 založila Tereza Talichová, vyrábí malované dřevěné figurky různých typů lidí, umělců či postav z divadelních nebo literárních děl. Z výtvarného hlediska se Talichová hlásí k inspiraci dílem Minky Podhajské a umělců Artělu, kteří stáli na počátku 20. století u zrodu reformního hnutí nových hraček, jež vneslo umělecký impulz do oblasti řemeslné výroby hraček. Vertikální souměrné figurky vznikají soustružením dubového, javorového, smrkového nebo lipového dřeva. Na Designblok se chystají nové figurky Toyen, Jindřicha Štyrského a dalších zástupců české moderny.

Vilém Rotter (1903-1978)

Grafický designér sbíral první zkušenosti v Paříži v reklamním oddělení obchodního domu Le Printemps a po návratu do Prahy v roce 1928 založil Atelier Rotter. Na počátku 30. let se jeho reklamní studio řadilo mezi nejvýznamnější v zemi. Mezi svými klienty měl značky Škoda, Aero, Plovárna Axa, Kodak či Lux. Jeho výrazné, rozmáchlé a graficky velkorysé plakáty plné barev, pohybu a emocí využívalo Osvobozené divadlo či Divadlo Vlasty Buriana, tvořil plakáty pro filmy Voskovce a Wericha, Karla Lamače, Vlasty Buriana či Gustava Machatého. Rotter založil také soukromou malířskou a grafickou školu, z níž vzešla řada výrazných osobností (Adriena Šamotová, Karel Vaca, Miroslav Chlupáč ad.).

Stanislav Libenský (1921-2002)

Český sklář, výtvarník, sochař, kreslíř, ilustrátor, typograf a pedagog se stal legendou už za svého života. Společně s manželkou Jaroslavou Brychtovou zdokonalili mimořádně časově, technologicky i finančně náročnou techniku tavené plastiky. Jejich společná práce je niterná, promyšlená a experimentální. Jejich skleněné objekty září zevnitř a poeticky odhalují hřejivou duši materiálu. Techniku taveného skla přizpůsobili potřebám architektury, čímž doslova udivili svět. Jejich tavená vitrážová okna v katedrále sv. Víta se stala největším kreativním zásahem do podoby tohoto objektu na Pražském hradě.

My dvě

Výtvarné studio dvojice Veroniky Watzkové a Moniky Matějkové se soustředí na autorskou tvorbu soch a sběratelských objektů s přesahy do dětských imaginací v každém z nás. Jejich dílka jsou minimalistická svým charakterem, ale hlasitá svou myšlenkou na propojení člověka s přírodou. Kolekce Bludárium s figurkami Duchů dřeva vyjadřovala kritiku nesmyslného transportu dřeva z našeho území do ciziny, hlavní instalace Designbloku 2022 představovala naddimenzovaný houbový mikrosvět a chystaná kolekce Cesta za sluncem upozorní na systém, ve kterém si lebedíme. Naše srdce si získaly robustní a primitivistické objekty s názvy Buvol či Indiánka.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama