reklama

Příběh: Zamilovanost je pryč. Až teď začíná vztah?

Konečně mi došlo, že nemá smysl utíkat ze vztahu po dvou nebo třech letech, protože to pak přestává být ono. Konečně jsem zjistila, že zamilovanost netrvá věčně, a že pokud najdete toho pravého, bude vás to s ním bavit i potom - když začne ten opravdový vztah.

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Thinkstock

Konečně mi došlo, že nemá smysl utíkat ze vztahu po dvou nebo třech letech, protože to pak přestává být ono. Konečně jsem zjistila, že zamilovanost netrvá věčně, a že pokud najdete toho pravého, bude vás to s ním bavit i potom - když začne ten opravdový vztah.

Začíná to velkou vášní a touhou, nemůžete se od sebe odpoutat a chcete být stále jen a jen spolu. Jenže po nějaké době si chybíte čím dál míň, už si nepíšete zamilované esemesky, čím dál víc času trávíte s přáteli, protože doma už to prostě znáte. Je vám spolu sice celkem fajn, ale prostě už to není ono. A já jsem si vždycky myslela, že tomuhle se říká krize a většinou jsem to řešila rozchodem. Až teď, po třicítce mi došlo, že je to absolutně normální.

Jsem přesvědčená o tom, že tenhle "rozum" jsem dostala s věkem. Už se nechci jen bavit, mám trochu jiné priority. Ale zároveň si myslím, že by nepřišel, kdybych zároveň nepotkala muže, s nímž už to není jen o zábavě a o počáteční euforii, ale o opravdovém vztahu, kdy se řeší důležité problémy a životní situace.

Čtěte také: Rozchod, rozvod: Jak žít dál?

Poprvé v životě jsem potkala muže, s nímž mě baví jen tak mlčet, přestože na začátku jsme byli samý večírek a samá zábava. Poprvé neřeším, že už mi tak často nevolá, nebo že si se mnou každý večer nepovídá, protože jsem si prostě jistá. Jistá tím, že se na něj můžu spolehnout, že tady pro mě bude, když ho budu potřebovat, stejně jako já tu jsem kdykoli pro něj.

Náš vztah se utužil, je opravdový. A začal přesně ve chvíli, kdy se ztratila ta zamilovanost. Byla krásná, vím, že takhle krásné už to nikdy nebude, ale zároveň jsem si jistá, že byla tak hezká také proto, že v sobě měla i kousek nejistoty. Pořád jsem se trochu bála, jestli nám to vydrží, jestli o něj nepřijdu, jestli ho vydržím milovat...

Poslouchejte rádio Frekvence 1 online ZDE >>

Jasně, ani jeden z nás už se nesnaží být v každém momentu ten nejlepší, nejvtipnější, nejkrásnější, nejhodnější... Všímáme si toho, co jsme dřív přehlíželi, hádáme se. Trošku jsme zpohodlněli, ale naštěstí jen do zdravé míry. Navíc právě v tom je lidská přirozenost. Během zamilovanosti přirození nejste. Nebo aspoň ne vždycky.

Čili si myslím, že zamilovanost je sice mnohem zábavnější a víc vzrušující, ale je to právě ten vztah, který přichází po ní, co vás naplní štěstím, důvěrou i sebejistotou. Ještě nikdy mi nebylo líp. A to i přesto, že není schopný dávat nádobí do myčky a neumí žehlit. Například.

Doufám, že tímhle dopisem se mi podaří přesvědčit alespoň některé z vás, že konec zamilovanosti nutně nemusí znamenat konec vztahu. Je dobré to vědět, protože pak máte jistotu, že třeba omylem neodkopnete svého životního partnera.

Přeju hodně štěstí při výběru!

Co si o tom myslíte vy?

Také si myslíte, že je prvotní zamilovanost jen začátek všeho, nebo si vztah bez ní nedovedete představit? Jak dlouho podle vás trvá? A jste pořád ještě zamilovaní?

Odpovědi na tyto otázky budou mimo jiné tématem dnešního pořadu Dámský klub na rádiu Frekvence 1

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Pálím mosty: Po rozchodu mě žádná bývalá už nezajímá

Rozešel jsem se s přítelkyní. Na každého se smála

10 jídel pro sexuální zdraví mužů

reklama
reklama
reklama