Imunita je takovým ochranným štítem, který nás chrání zvenku i zevnitř. Na podzim a zimu nás většinou trápí nachlazení a jiné obtíže a my se začínáme zajímat o to, jak imunitu můžeme posílit. Téma imunity mi pomohla objasnit doktorka farmacie Ivana Lánová z BENU lékárny. 

Největším imunitním orgánem lidského těla je tenké střevo, jehož plocha zaujímá více než 200 m². Proto je pro správnou funkci imunity nutné dbát o zdravou funkci střeva a zdravý střevní mikrobiom. 

Co je střevní mikrobiom?

Střevní mikrobiom (dříve se používalo označení mikroflóra) je tvořen 400 až 500 bakteriálními druhy a ve výsledku je tak složen až z jeden a půl kilogramu bakterií. A to už je pořádný počet. Složení střevního mikrobiomu ovlivňuje náš imunitní systém. Základní funkcí imunitního systému střeva je ochrana před proniknutím nežádoucích mikroorganismů z povrchu do vnitřního prostředí organismu. Jde o takzvanou bariérovou a antimikrobiální úlohu imunitního systému. Vlastní mikrobiom je také schopen produkovat látky, které ničí a zabíjí škodlivé bakterie.

Máme příliš čisto

Díky hygienickým opatřením dnešní doby a prakticky nulové kontaminaci naší potravy sice máme méně infekčních onemocnění, ale zároveň to vede také k slabšímu imunitnímu systému. Zkrátka ho nemá co stimulovat.

Když je mikrobiom narušen

Složení střevního mikrobiomu se během života mění - je ovlivněno způsobem porodu dítěte, složením stravy, prodělanými nemocemi, užívanými léky a věkem. Střevní mikrobiom narušují hnilobné bakterie z potravin, infekce, změna stravovacích návyků, poruchy vyprazdňování, nedostatek vlákniny ve stravě, stres, alkohol a některé léky (například antibiotika). 

Jak také ukazuje projekt prováděný na izraelském Weizmannově institutu věd (jedno z deseti nejprestižnějších vědeckých pracovišť světa), má konkrétní složení mikrobiomu vliv na metabolismus konkrétní potraviny, což může kromě imunity souviset i s ukládáním tuků, nadváhou a problémy trávicího traktu.

Důležité k udržení zdravého střevního mikrobiomu je dodržovat zásady správné výživy a občas také může pomoct podávání probiotik, které je nezbytné například právě po léčbě antibiotiky. Probiotika obsahují živé mikroorganismy, které příznivě ovlivňují zdraví člověka. Krom probiotik se někdy podávají i prebiotika. To jsou nestravitelné složky potravy, které stimulují růst a aktivitu přirozeného střevního mikrobiomu člověka.

Jak probiotické bakterie pomáhají?

Probiotické bakterie udržují fyziologickou rovnováhu v trávicím traktu, potlačují růst hnilobných bakterií, ovlivňují vstřebávání a tvorby některých vitaminů a celkově tak mají příznivý vliv na náš imunitní systém. 

Ty nejznámější patří do skupiny, která se nazývá laktobacily a bifidobakterie. Nacházejí se například v jogurtu, kefíru, kysaném zelí a jiné fermentované zelenině. Zajišťují správnou funkci střev a tím posilují a chrání naši imunitu.

Probiotika můžete kromě přírodní formy také zakoupit v pilulkách (najdete v každé dobré lékárně), tam máte jistotu, o které bakterie se jedná a také je větší pravděpodobnost, že bezpečně dorazí do tlustého střeva, kde je potřebujeme, a že se nezničí žaludečními šťávami a trávicím procesem.