Na "úřední" změny našich soukromých zvyklostí dost nadáváme., i když tuto změnu času - z letního na zimní - snášíme lépe. Umožní nám o hodinu delší slastné povalování v pelíšku. To je ale jen jeden den. Zkuste využít tuto změnu v celém nadcházejícím období a zkroťte obávané zimní špeky! Využijte změnu času k hubnutí!

"Jakákoliv nutnost přizpůsobit se novému času, posunutému byť i o jednu hodinu, může znamenat dočasné zkrácení doby spánku, a tím i únavu, zhoršenou výkonnost a špatnou náladu,"  přiznává prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

Kdo nespí, tloustne

Existuje také souvislost mezi spánkem a tloustnutím, jak potvrdil výzkum amerických vědců z Columbia University: Podle něj jsou lidé, kteří málo spí, podstatně náchylnější k obezitě.

Pokud nás "úředně nařízený" zimní čas přiměje držet se víc přirozených biorytmů našeho těla, můžeme delším spánkem - který nám obecně chybí - zabránit i tradičnímu zimnímu tloustnutí.

Organismus má v noci správně přepnout na regenerační metabolismus, v němž hraje podstatnou roli růstový hormon.

Naslouchejte svému tělu

Největší problémy však vyvolává inzulín, který dosahuje vysoké hladiny hlavně poté, co sníme stravu bohatou na sacharidy. Především sacharidy (cukry a škroby) snědené později se uloží jako tuk. Inzulínová senzitivita totiž v noci klesá. To v důsledku vyúsťuje ve snížení rychlosti metabolismu. A protože se metabolismus zpomalí, tělo se dostane do stavu, kdy ve zvýšené míře ukládá kalorie do tuku.

Jídlo, přijaté v době, kdy má tělo odpočívat, organismus zmate. Klesá hladina hormonu leptinu, který oznamuje pocit sytosti, zatímco stoupá hladina hormonu grelinu, naopak signalizujícího hlad.

Nastolit přirozený rytmus spánku umožňuje hormon melatonin.  Změněná úroveň sekrece a hladiny melatoninu byla zjištěna u mnoha psychických poruch včetně  bulimie, anorexie, a nočního přejídání.

Spěte víc

Pokud někdo spí čtyři či ještě méně hodin denně, má o 73%  vyšší šanci přibrat. Při pěti hodinách je to 50%, při šesti hodinách spánku je riziko obezity zvýšeno o 23%. Denní rytmy lidského organizmu jsou organizmu vrozené a přestože  je řízen střídáním noci a dne, přetrvává i ve stálé tmě.

Cirkadiánní rytmus, 24hodinový cyklus střídání světla a tmy, řídí biorytmus lidského organizmu pomocí  tzv. vnitřních hodin v mozku člověka.

Ty mají tendenci se přirozeným rytmem zpožďovat o 12 minut/24 hodinndenně. Den by tak netrval 24 hodin, ale byl by o 12 minut delší. Časový posun z letního času na zimní je pro nás proto téměř bezbolestný,  neboť se přizpůsobíme "zpožďováním".

Náročnější situací pro organizmus je změna času na jaře, kdy se musí organizmus tzv. "předbíhat", což je proti přirozenosti a proto nám to činí mnohem větší obtíže.

Co myslíte vy?

Máte s reakcí na změny času osobní zkušenost? Dobrou, špatnou nebo dokonce žádnou, a přesto máte svůj názor? Podělte se o něj s dalšími čtenáři, poraďte, doporučte nebo třeba i pomozte! Anebo aspoň pobavte - pokud vám změna času způsobila veselé zážitky. Diskutujte s námi na FB!

Vstoupit do galerie | 6 Vyzkoušeli jsme za vás: Jídlo, po kterém zhubnete!

Vstoupit do galerie | 10 Jak sedět pro rovná záda