Migrény půjdou léčit. Věda je na stopě!
Kdo migrénu poznal zblízka, ví,co je to utrpení. I když nová generace léků (triptanů) dokáže záchvat zkrotit, pacienti se potřebují nemoci zbavit úplně. Teď se zdá, že věda je na stopě!
Kdo migrénu poznal zblízka, ví,co je to utrpení. I když nová generace léků (triptanů) dokáže záchvat zkrotit, pacienti se potřebují nemoci zbavit úplně. Teď se zdá, že věda je na stopě!
Migrénu zatím nešlo vyléčit, jen omezit její projevy nebo jim předejít. Trpící pacienti však potřebují řešení. Již před lety přišli vědci na to, že migréna má dědičný základ. Teď se jim ale podařilo identifikovat čtveřici genů, které souvisejí s její nejčastější formou. Dva z těchto genů ovlivňují intenzitu průtoku krve mozkem.
Proč ženy trpí víc
Vědci zkoumali DNA 4800 lidí trpících migrénou a tu srovnávali s genetickým vybavením sedmi tisíc osob, u nichž se tato choroba nevyskytuje. Pokud člověk zdědí některý z "odhalených" genů, hrozí mu o deset až patnáct procent vyšší riziko chronických bolestí hlavy a dalších potíží, souhrnně označovaných jako migréna.
"Mozek je u migreniků mimořádně citlivý na vnější podráždění," píší autoři studie. "Přenos vzruchů podporují u pacientů právě genetické změny v dané oblasti."
Jedná se o geny TRPM8, LRP1 a PRDM16. První jmenovaný má vliv na vnímání bolesti a chladu, druhý ovlivňuje předávání vzruchů mezi neurony. Zbylé dva geny našli vědci v oblasti kontrolující četnost a aktivitu synapsí, což je spojení mezi neurony sloužící k předávání nervových vzruchů.
Gen TRPM8 je spojován s migrénou jen u žen, což zřejmě vysvětluje, proč touto nemocí trpí jen šest procent mužů, zato ale přibližně pětina všech žen..
Špatná komunikace buněk
"Dosud jsme si mysleli, že za migrénou stojí konstelace mnoha genů. Teď už víme, že za ní stojí porucha smyslového vnímání," vysvětlila podstatu objevu neuroložka Audrey Halpernová z Neurologického centra lékařské fakulty Newyorské univerzity.
To odpovídá i dosavadním poznatkům, podle kterých hraje důležitou roli při záchvatech migrény úroveň prokrvení ústředního orgánu naší centrální nervové soustavy.
Mezinárodní konsorcium pro genetiku bolestí hlavy, jehož součástí jsou mimo jiné výzkumníci z mnichovského Psychiatrického institutu Maxe Plancka, zveřejnilo výsledky svého bádání v nedávném vydání časopisu Nature Genetics.
"Geny, na které jsme teď přišli na čtyřech místech šroubovice DNA, nám otevřely nové cesty, jak zkoumat vznik migrény," potvrzuje Arno van der Maagdenberg z Lékařského institutu univerzity v nizozemském Leidenu.
Když mozek reaguje jinak
Migrénu, tedy záchvaty bolestí hlavy, které doprovází nevolnost, světloplachost a další obtíže, může vyvolat například jídlo nebo jen jeho pouhý pach, ale i hluk, nevyspání, nadměrná námaha atd. Příčiny mohou být i fyziologické - třeba bolest zubu nebo páteře. Migréna je tedy jednoduše řečeno nevítaná reakce nervových buněk na vnější podněty.
"Mozek lidí trpících migrénou reaguje na určité podněty jinak, než zbytek populace. Jeho nervové buňky spolu jinak komunikují," upřesnil vedoucí výzkumného týmu Harvardské univerzity Markus Schuerks v univerzitním magazínu.
Bolesti při migréně zpravidla člověka zcela ochromí a on není schopen jakékoli činnosti a většinou musí ulehnout.
"Přestože příčinu migrény stále neznáme, může nám objev pomoci pochopit biologické příčiny rozvoji této rozšířené a vysilující nemoci," uvedl vedoucí výzkumu Schuerks. Je to tedy velký příslib do budoucna.
