Pokud máte ve svém okolí člověka závislého na alkoholu, drogách, nebo čemkoli jiném a chcete mu pomoci, pro začátek je dobré vědět, že v době abstinenčních příznaků jsou závislí lidé přístupnější řešení, tedy k návštěvě odborníků a léčbě.

Vy a další lidé kolem závislého by si měli uvědomit, že tolerování pití nebo dalšího projevu závislosti není pomoc. Pomoc je tlak na řešení závislosti a být v řešení neústupní.

Jaké konkrétní kroky tedy v touze pomoci podniknout?

1) Únik z reality

Jestliže blízký člověk nadměrně pije alkohol, nadužívá jiné návykové látky (například marihuanu, pervitin, návykové léky) nebo trpí návykovým chováním (hráčství, sázení, internet, facebook) – uniká tak z reality. Utíká od svých vnitřních bolestí a trápení za úlevou. Stává se tak postupně závislým až k plné závislosti. Tento člověk potřebuje pomoct. Sám z bludného kruhu nevystoupí.

2) Závislost je problémem celé rodiny

Blízký člověk, který trpí závislostí, chováním narušuje chod a vztahy celé rodiny. Na druhou stranu i nefunkční vztahy v rodině mohou být jedním ze zásadních spouštěcích faktorů závislosti. Je důležité, aby se nejbližší členové rodiny zapojili v procesu pomoci závislému k jeho vyléčení a tak i společnému zacelování rodiny a rodinných vztahů.

3) Nestyďte se

Vše je řešitelné. Problému je třeba postavit se čelem. Řešit ho. Každý problém a jeho zvládnutí vás posouvá v životě vpřed. Otvírá novou cestu. Nebojte se tedy změn. Mnohdy právě tyto změny přináší úlevu.

4) Motivace k léčbě

Když zjistíte, že váš blízký má problém se závislostí (pije, fetuje, hraje...). Mluvte s ním. Ptejte se ho, proč to dělá. Zajímejte se o něj. Vysvětlete mu, že potřebuje pomoc a vy mu ji rádi pomůžete najít. Člověku, kterému chcete pomoci, jasně sdělte, že jeho pití vnímáte jako problematické a jeho chování je nepřijatelné. Je chyba dělat, že nic nevidíte. O alkoholismu (i jiné závislosti) je nutné mluvit. Trvejte tedy na tom, aby problém začal řešit, a buďte neústupní.

5) Cesta k řešení

Pokud blízký na váš podnět slyší (alespoň částečně), je to dobrý start. Společně s ním vyhledejte odbornou pomoc. Nálady závislého jsou proměnlivé, proto vyčkejte na chvíli, kdy je blízký ochotný spolupracovat. Pak je třeba konat. Buďte neústupní, aby blízký odborníka skutečně navštívil. Buďte mu oporou. Potřebuje ji.

6) Řešení

Směřujte blízkého na vhodné odborníky, v tomto případě psychiatra se zaměřením na problematiku AT (alko, toxo). Ten zhodnotí stav a doporučí další postup v řešení. Když odborník usoudí, že ambulantní cestou dotyčný člověk problém nezvládne, věřte jeho slovu. Ve chvíli, kdy navrhne řešení formou pobytové léčby, motivujte dotyčného člověka k brzkému nástupu. Jako první možnost je státní léčebna, kde je pobyt placený pojišťovnou. Léčby jsou psychiatrické a jsou zaměřeny převážně na přecvičování chování závislého. Pro překonání závislostí si můžete vybrat i soukromé sanatorium.

Zařízení vybírejte bedlivě dle pocitů ze setkání s odborníkem, který zařízení zastupuje, a důvěry k němu. Jako důležité vnímám zaměřit se na lidskou duši a psychiku člověka. Nemocný by si měl uvědomit příčiny bludného kola závislosti, otevřít se novému smysluplnému životnímu stylu a s psychiatrem společně pracovat na bázi lidskosti a respektu. Buďte důslední, aby si váš blízký objednal den nástupu do léčby a poté do ní skutečně nastoupil.

V případě, že odborník doporučí ambulantní léčbu závislosti, opět dbejte na dodržení postupu, který vám odborník navrhne. Důležitost v ambulantní léčbě mají psychoterapeutické skupiny a individuální pohovory. Důležité je, aby blízký měl ke svému terapeutovi důvěru. Jedině tak je schopen mluvit o věcech, které ho trápí.

7) Podpora rodiny

V momentě, kdy blízký nastoupí do léčebného procesu, spolupracujte s odborníky, kteří o něj pečují. V rámci terapií si závislý člověk sahá velmi hluboko do své duše, do bolestí a ran, které mnohdy vznikly už v dětství. Cílem odborné péče a terapií je, aby závislý změnil pohled na dosavadní život, zpracoval své trápení a našel nový životní smysl, v němž už návyková látka nebo návykové chování nebude mít své místo. Využijte možností skupin pro rodiny a blízké, kde můžete načerpat informace o problému závislosti. Účastněte se také rodinných i partnerských terapií, kde se dozvíte, s čím jste schopní blízkému pomoci.

8) Abstinence – nový životní styl

Základní změna, kterou blízký musí v léčbě přijmout, je úplná abstinence od návykové látky, kterou užívá a také abstinence od dalších návykových látek. Závislost je jen jedna a lehce se přesmykne na jinou látku. Dejte blízkému čas. Vlastní přiznání si závislosti a přijmutí nového životního stylu je těžké. Je to mnohdy dlouhý proces. Léčbou proces nekončí, léčbou proces započal. Terapie by měla být intenzívní a dlouhodobá. Po léčbě následuje doléčování.

9) Suchý dům

Abstinenci blízkého můžete podpořit takzvaným suchým domem. Jednoduše budete mít domácí prostředí bez alkoholu a dalších návykových látek. U závislého na alkoholu se dále vyvarujte společenských akcí, kde bude pít. Vyhýbejte se také společně místům, kde by se mohla vrátit a posléze propuknout chuť na návykovou látku nebo impuls k návykovému chování (herny, restaurace, vinárny). Abstinujte spolu.

10) Komunikace

V nejlepším možném scénáři člověk přestane pít či užívat návykové léky. Pracuje na sobě pomocí terapie, a pokud myslí změnu v životě vážně, nikdy už nebude stejný jako před vstupem do léčby. Vlastním seberozvojem a terapií se mění. O to více důležitější je komunikace. Přijměme tedy výzvu a měňte se ním.

Komunikujte a otevřete se možnosti postavit vztah na nových smysluplných hodnotách. Odborník vám v těchto chvílích může pomoci otevřít nový rozměr soužití, které ve výsledku může být daleko pevnější než předtím. Mnohdy je skutečnost, že žijete se závislým člověkem, výzvou i pro vás, výzvou k vlastní osobnostní změně postojů i názorů.

Blízký, který na náš podnět neslyší:
Důležité je, aby si člověk sám uvědomil, že má problém s návykovou látkou. Vy ho můžete jen motivovat a dát mu jasně najevo, že s tím, co dělá, nesouhlasíte. Pokud bude nadále pít, dejte mu jasné hranice – buď se sebou půjdeš něco udělat (léčit se), nebo...(něco, co je pro něj důležité). A být neústupný. Bohužel je opravdu nutné, aby si závislý člověk sám uvědomil, že má problém. Bez toho je léčba k ničemu.

Pokud je člověk pod návykovou látkou nebezpečný sobě nebo okolí (vyhrožuje, že si něco udělá, něco udělá okolí, nebo z něj máte strach), je možné a dokonce nutné zavolat sanitku (případně i policii) a nechat ho nedobrovolně odvézt. Pak se jedná o nedobrovolnou hospitalizaci. Hlavně se nesmíte nechat odmítnout. Na psychiatrii pak blízkému dají nedobrovolný vstup a on dostane prostor popřemýšlet a změnit náhled na svůj problém. Pokud ani to nezabírá, chraňte sebe. 

PAMATUJTE: