Za Lucemburky lze jít i v podhradí

Návštěvníci se mohou těšit třeba na Gelnhausenův právní kodex či opis Zbraslavské kroniky, vzácné iluminované rukopisy z konce 14. a počátku 15. století s vyobrazeními lucemburských panovníků a jejich manželek.

Život v podhradí

Zatímco hradní výstava se soustředí na nejvyšší vrstvy dobové kultury, výstava Lucemburská Praha si všímá i méně vznešených stránek života ve středověkém městě. Kromě obrazů a soch jsou na ní vystaveny předměty denní potřeby, keramické kachle či cechovní knihy.

Expozici společně připravily Muzeum a Archiv hlavního města Prahy. V Clam-Gallasově paláci ji je možné navštívit do 4. června.

K nejcennějším vystaveným kusům patří listina, ve které Karel IV. oznamuje záměr založit Nové Město pražské, a dřevěná socha Bolestného Krista z Novoměstské radnice. Téměř identická socha od téhož mistra podle nejvýznamnějšího díla nazývaného Mistr Týnské kalvárie se dochovala na Staroměstské radnici a je nyní k vidění na výstavě na Hradě.

Velmi zajímavá je část věnovaná cechům a obchodu. Vystavené dokumenty ukazují středověké panovníky "z Boží milosti" i z jiného úhlu, než jsme zvyklí. Karel IV. i jeho předchůdci neřešili jen zásadní otázky mezinárodní politiky, ale i to, kdo bude mít přednostní právo na nákup dříví v pražském Podskalí. Jedna z nejnádhernějších listin, která je na výstavě k vidění - zlatou bulou opatřená listina císaře Ludvíka Bavora - se týká tak prozaické věci, jako jsou cla.

Tři knihy na čtyři dny

Národní muzeum u příležitosti hradní výstavy oprášilo expozici v Lapidáriu a z depozitářů vyndalo další kamenné sochy (případně jejich odlitky) z období vlády Lucemburků, které standardně není možné spatřit. Výstavu Němí svědkové vlády Lucemburků je na pražském Výstavišti možné navštívit do konce září.

Pouhé čtyři dny naopak potrvá výstava tří vzácných rukopisů z doby Karla IV. Knihy Liber viaticus, Orationale Arnesti a Missale Pragense si bude možné prohlédnout v Pantheonu hlavní budovy muzea od 9. do 12. května.

Národní knihovna pak připravila výstavu Lucemburkové a svatý Václav. Na reprodukcích děl se svatováclavskou ikonografií od kronik po karlštejnské fresky dokumentuje provázanost politiky a umělecké reprezentace i jejich proměny za vlády tří generací Lucemburků. Výstava v pražském Klementinu je k vidění jen do 20. dubna, poté se přesune do Jindřichova Hradce a posléze do Kaplice.