Zlomyslné srovnávání jídla je potenciálně nejhorší pasivně agresivní zlozvyk. Konzument nepřímo naznačí, že jídlo, kterým se krmí, je horší než jím navržená lepší, kvalitnější verze - obvykle jeho vlastní, píše americký zpravodajský web Huffington Post. 

A ačkoliv se podobný scénář může odehrávat v restauracích či kavárnách, obzvlášť urážlivý a zraňující je pro hostitele, který jídlo připravil. 

Své o tom ví americká spisovatelka a odbornice na komunikaci Kerry Crisleyová. Podobnou situaci zažila během rodinné večeře s tchánem a tchyní: "Podávala jsem pastýřský koláč a tchyně mě požádala o recept. Polichotilo mi to a cítila jsem se jako dobrá hostitelka," řekla. 

"Když jsem se s ní viděla příště, řekla mi, že k večeři připravila 'ten můj recept'. A vzápětí dodala, co všechno na něm změnila. Já dávám navrch mačkané brambory s čedarem. Ona použila plátky brambor posypané parmezánem. Místo hovězího použila mleté krůtí maso. A dala do něj jen polovinu worcesterové omáčky. A já si rázem přestala připadat jako dobrá hostitelka a začala jsem se cítit jako pěkně mizerná kuchařka," dodala Crisleyová.

"Zlomyslnost není kompatibilní se zdvořilostí"

Nick Leighton, odborník na etiketu a autor podcastu Vychovali vás vlci?, však zdůrazňuje, že shazování hostitele poukazuje na špatné vychování hosta. 

"Obecně vzato je etiketa hlavně o tom, abychom měli na paměti city a pocity dalších lidí. Cokoli, co je zlomyslné, zlovolné, nepříjemné, pochybné či vyvolává spor nebo nepřátelství, není kompatibilní se zdvořilostí," uvedl s tím, že s etiketou takové věci nemají nic společného.

  Cíťové nejsou slaboši, ale mají dar. Společnost takové lidi potřebuje, říká umělkyně

A jak se k urážce maskované jako kompliment postavit? "Jako hostitel, který připravil pohoštění pro ostatní a stal se terčem podobného chování, máte řadu způsobů, jak se k němu v souladu s etiketou postavit," říká Leighton.

"Můžete to přímo, ale zdvořile okomentovat nebo poznámku naprosto ignorovat. To záleží na tom, jakou máte náladu, jak jste tolerantní a jaký je vztah mezi vámi a dotyčnou osobou. Já bych se asi přikláněl k mírnému pousmání a rychlé změně tématu. A pak bych zauvažoval o tom, koho pozvu, nebo spíše nepozvu příště," dodal.

Majetková a společenská nadřazenost

Zlomyslné srovnávání a urážky maskované za kompliment jsou však staré stovky let. Americký ekonom a sociolog norského původu Thorstein Veblen ve své studii o bohatství a konzumerismu Teorie zahálčivé třídy z roku 1899 tvrdí, že zlomyslné a zlovolné srovnávání je klíčovým způsobem, jak se příslušníci bohaté nebo majetné třídy aktivně snaží odlišit od lidí s nižším socioekonomickým statusem.

Srovnávání podle něj představuje "proces oceňování osob s ohledem na jejich hodnotu", který se často odvíjí od hromadění a vystavování na odiv či zveřejňování nadstandardního majetku.