Vánočka
Názvy pro vánočku se měnily s dobou i s kraji. Říká se jí také štědrovnice, pletenice, žemla nebo štrucla. První vánočky zdobily sváteční stoly už ve středověku a mají hned několik důležitých významů. "Kynuté pečivo obecně je symbolem růstu, hojnosti. Součástí požehnaných vánočních pokrmů, a tedy i vánočky, byla mouka z těch nejlepších klasů z dožínkového věnce. Hospodyně pronášely při hnětení těsta modlitby a prosby, v některých krajích dokonce chodily těstem omazat stromy, s prosbou za úrodu," popisují autorky Tradináře.
Také Martina Boledovičová si nenechává ujít její přípravu. "Vnímám ji jako prastaré obřadní pečivo, které tím, že nabývá kynutím na objemu a symbolizuje klas, představuje hojnost, a já v duchu prosím při zadělávání těsta o to, ať se máme zase dobře i v příštím roce," vysvětluje.
