V Německu se firmy svými učni chlubí
Berlín Nabírání a financování vlastních učňů patří v Německu, na rozdíl od praxe běžné v České republice, k dobrému jménu každého, aspoň trochu úspěšného podniku.
Svými učni se firmy chlubí stejně rády jako rostoucími zisky či vytvářením nových pracovních míst.
Ať už jde o relativně malý rodinný podnik, jako je hofheimský výrobce tiskařských strojů Polar Mohr, nebo giganta typu Deutsche Bank, podniky hrají v systému odborného vzdělávání v sousední Spolkové republice klíčovou roli.
Jen v roce 2000 k nim do učení chodilo skoro 1,7 miliónu mladých. Tedy více než dvě třetiny Němců ve věku 16 až 19 let.
Nemáš učně? Tak plať!
Ani v Německu se však vzdělávání kvalifikované pracovní síly neobešlo bez problémů. Stejně jako jinde v Evropě, i německé firmy se v minulých letech musely vypořádat s hospodářskou stagnací a negativními důsledky globalizace.
Kromě toho, že přesunuly pracovní místa dál na východ, začala řada z nich rušit i finančně nákladné vydržování učňů.
Aby se systém odborného vzdělávání nezačal hroutit, přišla tehdejší vláda kancléře Gerharda Schrödera před dvěma lety s neobvyklým plánem: podniky, mezi jejichž zaměstnanci nebylo aspoň sedm procent učňů, měly povinně odvádět část zisků firmám, kde učni pracovali.
Místo zákona dobrovolný pakt
Nápad odborářů, Zelených a levého křídla sociální demokracie (SPD) se ale nelíbil ani zemské komoře německého parlamentu (ta příslušný návrh zákona odmítla), ani zaměstnavatelům. Spolu s někdejším ministrem hospodářství Wolfgangem Clementem (SPD) proto v polovině června 2004 vymysleli plán nový.
V dohodě, zkráceně nazývané Pakt pro vzdělávání, se zástupci svazu průmyslu, obchodní komory a řemeslníků dobrovolně zavázali, že každý rok zřídí na vlastní náklady nejmíň 30 tisíc nových učňovských míst.
Nečekaný úspěch
Platnost paktu měla původně vypršet letos v červnu. Nová vláda v čele s pravicovou kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se ji ale v lednu rozhodla ještě o další tři roky prodloužit. "Pakt byl velkým úspěchem," vysvětlil nový ministr hospodářství, bavorský konzervativní politik Michael Glos (CSU).
Důvod? Nejenže firmy dobrovolný závazek splnily, podle nejnovějších statistik ho dokonce v loňském roce hned dvojnásobně překonaly. "Namísto 30 tisíc nových učňovských míst jich v průmyslu, obchodu a v řemeslné výrobě vzniklo 63.400," uvedla agentura Reuters. Mladé lidi nabralo do učení i 40 tisíc firem, které o ně rok předtím zájem nejevily.
Ministr: A bude líp
"Pokud se nám podaří, aby konjunktura z ciziny přeskočila k nám, zvýší se také ochota našich podniků přijmout další učně," věří ministr Glos. I západně od českých hranic je totiž stále co zlepšovat.
Přestože poptávka po výučním listu v Německu stále ještě překonává nabídku, na 500 tisíc německých firem, které by kvalifikovanou pracovní sílu vychovávat mohly, se zatím do systému odborného vzdělávání zapojit odmítá.