Švarcsystém připravuje stát o 90 % příjmů. Díky paušálu

Praha - Přistoupit na švarcsystém se finančně vyplatí jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.

Obě skupiny výrazně ušetří na platbách sociálního a zdravotního pojištění, zaměstnanci ušetří také na dani z příjmů.

Vypočítali jsme, že státní rozpočet na každém takovém případě přichází o desítky tisíc korun ročně.

I kvůli tomu chce ministr financí Miroslav Kalousek navrhnout snížení takzvaných výdajových paušálů na stav před rokem 2005. I kvůli jejich současnému velkorysému nastavení je švarcsystém tak výhodný.

Případná změna ale zasáhne i skutečné živnostníky, kterým by přinesla hlavně více administrativy - místo jednoduchého odečtení paušálu by si museli evidovat skutečné výdaje. Jejich pozici proto brání premiér Petr Nečas, který je proti snižování paušálů.

Výpočty mluví jasně. Co se čistých příjmů zaměstnanců a nákladů zaměstnavatelů týče, vychází jednoznačně lépe „zaměstnání" na živnostenský list.

Za klasického zaměstnance musí zaměstnavatel odvádět sociální pojištění ve výši 25 % z hrubé mzdy a dalších 9 % zaplatí na zdravotní pojištění. Při využití švarcsystému toto pojištění zaměstnavatel neplatí. Pro představu: při hrubém měsíčním příjmu 30 tisíc to činí úsporu 10 200 korun měsíčně.

Zaměstnanci zase roste čistý příjem. Například bezdětný obchodní zástupce s měsíčním hrubým příjmem 30 tisíc zaplatí na dani z příjmů ročně jako zaměstnanec 47 520 korun. Bude-li však pracovat jako "živnostník" stále pro stejnou společnost, nezaplatí na dani z příjmů za celý rok státu vůbec nic.

Pokud má zmíněný obchodní zástupce například dvě vyživované děti, může na ně uplatnit daňovou slevu (za letošní rok 13 404 Kč na každé). Zaměstnanci se tedy sníží daň z příjmů z 47 520 na 20 712 korun ročně. Živnostník už ji nemá z čeho odečítat, může ale využít daňový bonus a zmíněných dvakrát 13 404 korun požadovat jako vratku od státu. Nejenže tedy neplatí daň, ale ještě od státu dostane 26 808 korun.

Momentálně jsou výdajové paušály pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nastaveny ve třech úrovních - 80 % pro řemeslníky a zemědělce, 60 % pro ostatní živnostníky a 40 % pro autorskou tvorbu a svobodná podnikání.

Využívání švarcsystému je ale v roce 2012 výrazně rizikovější než v předchozích pěti letech. Novela zákona o zaměstnanosti ho totiž oproti minulému stavu jednoznačně postavila za hranici legálnosti.

Navíc byly zavedeny přísné sankce. Zaměstnavatel může dostat pokutu až ve výši 10 milionů korun a pokutován může být i zaměstnanec (maximálně 100 tisíc korun). Stát navíc slibuje, že narozdíl od předchozích let bude proti švarcsystému bojovat.