Přestože tento svazek byl velmi volný, jsou podle černohorského prezidenta Filipa Vujanoviće snahy o obnovení nezávislosti Černé Hory velmi přirozené.

Ještě před referendem se Vujanović vyjádřil, že vysloví-li se většina obyvatel pro nezávislost, mezi první kroky, které Podgorica podnikne, bude patřit navázání kontaktu s Bruselem.

Budoucí Černá Hora se dá počtem obyvatel přirovnat k jihočeskému kraji a i rozlohou se bude řadit mezi ty menší evropské státy.

Svým vznikem zároveň bezděky udělá ze Srbska již čtrnáctý evropský stát bez přístupu k moři, což se s největší pravděpodobností promítne i v srbské ekonomice.

Cestovní kanceláře se zdražování nebojí

Jaroslav Svoboda z CK Svobodná cesta si nemyslí, že by se osamostatnění Černé hory mělo nějak promítnout do cen zájezdů: "Místní se nezačnou zabývat zdražováním či zlevňováním kvůli referendu, tyto věci závisí pouze na poptávce." Ta se ale podle něj v nejbližší době měnit nebude.

Libor Šugárek z CK Vítkovice Tours tyto prognózy potvrzuje. Jeho kancelář zvažovala působení v této oblasti ve zlomovém roce 1999, kdy byla Černá Hora v určitých směrech ovlivňována v důsledku ekonomické izolace Miloševičova režimu.

Dnes ale Šugárek říká: "Tato země nebyla nikdy poškozena válečnými operacemi vedenými srbskou armádou. Ve velmi krátké době se Černé Hoře podařilo přilákat na pobřeží kapitál společně se zahraničními investory a vybudovat hotely a infrastrukturu, která je schopna splnit i ty nejnáročnější požadavky turistů. Důkazem toho, že se to Černohorcům daří, je stále se měnící struktura turistů se stoupajícím počtem turistů ze zemí Evropské unie. "

Šugárek míní, že stávající situace oblast mediálně zviditelní a může přispět i k stále se zvyšujícímu zájmu českých turistů o dovolenou právě v oblasti Černé Hory.