reklama

Rychlovlaky: Stamilióny do krachu

První finanční ztráty projektu rychlovlaků pro České dráhy se datují dávno před okamžik, kdy na trati zkolabovalo první Pendolino.

Hned v počátcích projektu totiž stát složil 750 miliónů korun jako zálohu na výrobu rychlovlaků. To ještě nebyla ve hře Pendolina, ale projekt podporující výrobu v továrně ČKD.

Do této společnosti odešla třetina zálohy, tedy přes čtvrt miliardy. ČKD však práci nikdy neodvedla a skončila v konkursu. Stamiliony ze zálohy přišly vniveč.

"Teprve později se zjistilo, že v ČKD se ty peníze použily na něco úplně jiného," říká člen dozorčí rady Miroslav Kapoun. Stejně jako po celou dobu trvání projektu, potrestán nebyl nikdo. Zástupci drah a ministerstva dopravy pouze řešili, zda po krachu hlavního dodavatele celý kontrakt nezrušit.

Nakonec zvolili jinou cestu: vlaky místo ČKD dodá italská firma Fiat Ferroviaria, dnešní Alstom. "Zrušit to ostatně ani nešlo, smlouva byla chybně nastavená a od začátku špatná," tvrdí exministr dopravy Antonín Peltrám.

Bývalý ministr dopravy Vladimír Budinský, za jehož éry byla v roce 1995 základní smlouva podepsaná, to vidí jinak. "My jsme původně objednávali úplně něco jiného: deset vlaků české konstrukce a českého designu. A pokud někdo později tvrdil, že byly se smlouvou problémy, proč to nikdo nenapravil? I kdyby byla první smlouva špatná, tak snad za těch dalších deset let mohla být upravena," diví se někdejší člen Klausova kabinetu.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama