Maďarský dovozce a distributor plynu MOL v neděli večer oznámil, že se ruské dodávky zemního plynu přes Ukrajinu do Maďarska snížily o 25 procent.

Polsko následně uvedlo, že do země proudí o 14 procent ruského plynu méně než včera.

Rozhodnutí ruského monopolního dodavatele Gazpromu zcela ukončit dodávky pro Ukrajinu potvrdil po poledni jeho mluvčí, tvrdil však, že na Evropu rozhodnutí nedolehne.

Ukrajinský podnik Naftogaz nicméně ihned poté uvedl, že v důsledku toho může být zasažen export plynu do EU. "Některými tranzitními trasami plyn vůbec neproudí, což může vést k poklesu tlaku ve všech plynovodech a omezit celkové dodávky plynu na Ukrajinu i do Evropy," řekl mluvčí Naftogazu Eduard Zanjuk.

E.ON přiznal obavy

Tuzemský dovozce plynu RWE Transgas odpoledne ČTK sdělil, že plyn do Česka proudí normálně a nebyl zaznamenán žádný
pokles. RWE Transgas již dříve uvedl, že v případě výpadku dodávek by v tomto ročním období plyn ze zásobníků vystačil na zhruba šest týdnů.

Největší německý dodavatel zemního plynu E.ON Ruhrgas připustil, že bude mít jen omezené možnosti zajistit přísun plynu velkým odběratelům, jestliže se rusko-ukrajinský spor o plyn protáhne a zima zůstane chladná. Domácnosti a malé firmy však obavy mít nemusí, uvedl dnes generální ředitel E.ON Burckhard Bergmann.

Země EU včetně Česka odebírají od Ruska asi čtvrtinu své spotřeby plynu, zhruba 80 procent z toho jde právě přes Ukrajinu. Gazprom v sobotu některé své evropské zákazníky informoval, že jakmile přestane dodávat plyn Ukrajině, mohli by omezení dodávek pocítit i oni, kdyby Kyjev odčerpával plyn určený k tranzitu na západ.

Podle agentury Reuters se dneškem ještě zvýšila obava z toho, že Moskva začne používat energetiku k politickým cílům. To vše právě v den, kdy Rusko přebírá předsednictví prestižního klubu nejvýznamnějších zemí světa G8.

Cena, nebo politika?

Zastavení dodávek je vyvrcholením cenového sporu obou zemí. Gazprom požadoval, aby Ukrajina přijala zvýšení ceny plynu z 50 dolarů za 1000 metrů krychlových na západoevropskou úroveň 230 dolarů. To Kyjev odmítal a označoval za politické zneužívání energetiky.

Rusko říká, že jde čistě o ekonomický spor, postoj Moskvy však již začíná znepokojovat západní vlády od Berlína po
Washington.

Ukrajinští činitelé říkají, že Moskva chce dostat zpět pod svůj vliv zemi, která se po loňské "oranžové revoluci" a nástupu prezidenta Viktora Juščenka začala přiklánět k Západu.

Rusko navrhovalo, že v prvním čtvrtletí bude dodávat Ukrajině zemní plyn za nynější ceny. V televizním přenosu to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podmínkou bylo, že Kyjev přistoupí na mnohem vyšší tržní ceny od druhého čtvrtletí. Ještě v sobotu odpoledne zástupce ukrajinské vlády vzkázal, že Ukrajina je ochotna přejít na tržní ceny, chce však s Kremlem ještě dojednat podrobnosti přechodu.#reklama

Dnes ráno Gazprom oznámil, že dohody nebylo dosaženo a plyn bude odpojen.

Putinovo "přátelské gesto"

Putin svůj návrh, přednesl na zasedání bezpečnostní rady státu a označil jej za přátelské gesto se záměrem pomoci "bratrskému ukrajinskému lidu". Zasedání rady se zúčastnil šéf Gazpromu Alexej Miller a Putinová slova přenášela televize NTV, kdysi založená jako "nezávislá" a nyní ve vlastnictví právě Gazpromu. V něm letos ruský stát získal většinu akcií.

Konflikt o ceny plynu vyostřil napětí mezi oběma historicky svázanými zeměmi.  Kyjev dříve požadoval, aby přechod na světové tržní ceny plynu byl postupný. Juščenko v pátek řekl, že Ukrajina může nyní platit nejvýše 80 dolarů za 1000 kubíků.

 Loni Gazprom prodal Ukrajině 25 miliard kubíků plynu, tedy asi třetinu domácí spotřeby. Kyjev říká, že v zásobnících má plynu dost na několik týdnů. Mluvčí Gazpromu však Ukrajině předpovídá rychlé a závažné dopady její "neposlušnosti". Odmítnutí ruských návrhů "bude mít pro ekonomiku Ukrajiny a bohužel i pro bratrský ukrajinský lid katastrofální následky", řekl mluvčí.