reklama

"Už se to nedá vydržet." Dvě třetiny pracujících rodičů trpí po pandemii vyhořením

Poslední dva roky pandemie koronaviru měly negativní dopady na celý svět. Nový průzkum Ohijské státní univerzity ukázal aktuální údaje, odkrývají vysoké procento lidí, kteří trpí rodičovským vyhořením. Na vině jsou jak pandemická opatření, tak i ekonomická nestabilita.

Foto: Shutterstock

Online průzkum realizovaný vědci z Ohijské státní univerzity vychází z údajů 1285 pracujících rodičů a byl proveden mezi lednem a dubnem minulého roku. Díky tomu poskytuje obraz doby, kdy ve Spojených státech probíhaly pandemické restrikce. Kvůli nim se pracující rodiče již dva roky pohybují na pokraji vyčerpání. Kromě stresu spojeného se zavíráním škol je trápí i ekonomická nestabilita a sociální izolace.

Výsledná zpráva podle deníku The New York Times uvádí, že 66 procent pracujících rodičů naplňuje kritéria pro takzvané rodičovské vyhoření. Tento neklinický termín popisuje rodiče, kteří jsou natolik vyčerpaní péčí o své děti, že mají pocit, jako by svým potomkům už neměli co předat. Vyhoření sice může zažít každý rodič, průzkum byl však zaměřen na pracující, kteří jsou vyčerpáním zvláště ohroženi. Výsledky dále ukázaly, že 68 procent pracujících matek se označilo za vyhořelé oproti 42 procentům otců.

Autoři reportu se navíc domnívají, že rodičovské vyhoření bude trvat i nadále. Zdůvodňují to nedostatkem praktické a strukturální podpory rodičů pro překonání neúprosného stresu, který ani po uvolnění pandemických restrikcí nepolevuje.

"Rodičovské vyhoření neskončí ani po pandemii," tvrdí autorka průzkumu, profesorka pediatrie a psychiatrie Bernadette Melnyková. "Chronický charakter pandemie si vybral svou daň a vyčerpal rezervy mnoha rodičů pro zvládání situace. Bude třeba čas a trpělivost, než se tyto rezervy znovu obnoví," říká Melnyková, která je zároveň děkankou na Vysoké škole ošetřovatelství v Ohiu.

Trpíte vyhořením?

Jak dále americký deník New York Times zmiňuje, rodičovské vyhoření sice není klinickou diagnózou, mnoho psychologů jej však uznává jako určitý podtyp vyhoření, což je jev spojený s prací, který Světová zdravotnická organizace uznává jako syndrom.

"Stejně jako syndrom vyhoření je i rodičovské vyhoření definováno jako fyzické, emocionální a psychické vyčerpání způsobené neustálými nároky péče o děti," vysvětlila Jennifer Yenová, psychiatrička ze zdravotnického centra v Houstonu. Podle ní je těžké stanovit jasnou hranici mezi běžným obdobím stresu a vyhořením, výchova dětí je totiž náročná ve všech ohledech. "Rodiče by si měli dávat pozor na příznaky, jako je únava, podrážděnost, změny spánku, chuti k jídlu a nálady nebo bolesti," upozorňuje Yenová.

Rodičovské vyhoření se podle ní definuje tím, jak závažné tyto příznaky jsou a jak moc ovlivňují denní fungování. Mezi další specifické příznaky patří pocit zlosti nebo zášti z toho, že se rodiče musí o své děti starat, rovněž i to, že se od svých ratolestí začínají fyzicky i emocionálně izolovat. "Rodiče s takovým vyhořením se mohou cítit v pasti nebo začít přemýšlet o odchodu," říká Yenová.

Výzkumníci napsali aktuální report nejen pro lékaře, ale především pro samotné rodiče. Obsahuje totiž i stupnici vyhoření, a jak autoři průzkumu doufají, měla by rodičům pomoci posoudit, jak si vedou. Tabulka obsahuje deset výroků, například "Mám pocit, že jako rodič přežívám" či "Lehce se svými dětmi ztrácím nervy". Rodič může s každým uvedeným tvrzením souhlasit na stupnici od "vůbec ne" až po "zcela souhlasím".

Důležitý je soucit

V konečném důsledku a bez ohledu na to, do jaké kategorie rodiče na stupnici spadají, může pro ně být užitečné si nejprve přiznat, že mnohé z problémů, kterým čelí, nemohou nijak ovlivnit. Důležitý je podle výzkumníků soucit se sebou samým.

Rodiče, kteří čelí mírnému vyhoření, mohou podle nich provést okamžité změny, aby zabránili ještě horším následkům. Doporučují například najít způsoby, jak požádat o pomoc. Tou může být někdo z rodiny či sousedství, kdo by mohl pomoci s péčí o dítě. "I kdyby to mělo být jen na krátký odpočinek," říkají vědci. "Pokud musíte vozit děti do školy či na různé kroužky, najděte si další lidi, se kterými byste mohli jezdit společně, abyste se nevyčerpali," doporučují.

Pokud je však trápí vážnější rodičovské vyhoření, měli by vyhledat pomoc praktického lékaře či psychologa, kteří mohou pomoci vyřešit i další problémy, jako je například úzkost a deprese.

V obávaném koncentráku věznili i Čapka. 101letého dozorce soud poslal za mříže | Video: Aktuálně.cz

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama