reklama

Syndrom PAS: Po interupci nemůžu spát

Deprese, únava, střídání nálad, oplakávání nenarozeného dítěte, úzkosti, výčitky či nespavost, to vše mohou prožívat ženy po prodělaném potratu.

Foto: Profimedia.cz

Psychologové o projevech PAS:

  • Zvažte pečlivě své možnosti před podstoupením potratu.
  • Žena by měla mít možnost rozhodnout se zcela dle své svobodné vůle, jinak se dostává do rizikové skupiny a měla by při svém rozhodování počítat s tím, že ji PAS může postihnout.

Deprese, únava, střídání nálad, oplakávání nenarozeného dítěte, úzkosti, výčitky či nespavost, to vše mohou prožívat ženy po prodělaném potratu.

Říká se tomu postinterrupční syndrom - v odborné veřejnosti spíše postaborativní syndrom (PAS) jako forma posttraumatické stresové poruchy. Bohužel řada odborníků jeho existenci i přes veškeré objektivní potíže žen, popírá. Jde tu totiž kromě zdraví a duševní pohody žen, také o odmítnutí či přijetí postoje k potratům vůbec. Je PAS opravdu jen bojovným nástrojem pro ty, kteří proti interrupcím bojují?

Ženy se rozhodují pod nátlakem

Asi 46 milionů žen na celém světě se každoročně rozhodne ukončit své těhotenství potratem - mluvíme tady o těch ženách, které nepotratí samovolně, ale jejich konání vychází z jejich vlastního rozhodnutí, ne vždy však z jejich svobodné vůle.

A právě tady můžeme spatřovat kámen úrazu. Žena, která se sama ze své vlastní vůle rozhodla pro ukončení těhotenství, nevykazuje žádné výše uvedené potíže a zbavením se embrya se jí vlastně viditelně uleví.  Ostatní ženy se sice také rozhodují samy, ale na základě nátlaku rodiny, společnosti, lékařů či  zákonů. V takovém případě nevychází jejich volba čistě z jejich potřeb a následky v podobě řady psychických a psychosomatických potíží si mohou nést celý život.

K této skupině patří také ženy, kterým bylo těhotenství ukončeno pro ohrožení jejich života - například mimoděložní vývoj zárodku. „Nemohu spát.  Trvá to už čtvrt roku. Mluvím s ním, přemýšlím o něm a ptám se: proč se to muselo stát zrovna nám?", svěřila se  mi kamarádka.

Existence PAS  se snadněji přiznává u rizikových skupin

Americká organizace Planned Parenthood je přesvědčena, že PAS je nástroj antipotratářské skupiny, ale její studie zároveň ukázaly, že zatímco závažné emocionální narušení po potratu je velmi vzácné, vyskytuje se s větší pravděpodobností u žen, které:

  • prodlévají s podstoupením potratu
  • mají lékařské nebo genetické důvody ukončit chtěné těhotenství
  • mají závažnou předcházející nebo průvodní psychiatrickou chorobu
  • prožívají konflikt ohledně potratu (dotlačení okolím, výchova vedoucí k pochybnostem o správnosti interrupce)

Internetová encyklopedie zařazuje mezi rizikové skupiny ještě ženy, které podstoupily interrupci v mladém věku nebo ty ženy, které už nějaké děti mají.

Projevy PAS

Kromě prvotního obviňování, pocitů úzkosti, depresí a nekontrolovatelných emočních vln (což mohou být běžné příznaky jakéhokoli posttraumatu), pak může docházet pozdním potížím: např. k „výročnímu syndromu", kdy se psychický  stav ženy přechodně zhorší.

První takovou událostí je čas narození dítěte. Ženě se může rozběhnout laktace, ale miminko v náručí chybí. To by nenechalo chladným ani chlapa. Pak se situace opakuje později: „Dnes by šla poprvé do školy, dneska by dostala svou občanku, dnes by jí bylo 18 let" atd.
Strach z neplodnosti či nadměrná touha otěhotnět jsou další specifické příznaky popotratového syndromu.

Přestože se jedná někdy o závažné psychické problémy, týkají se podle dosavadních výzkumů jen velmi malého procenta žen, které interrupci podstoupí.

 Zdroj: doktorka.cz, Psychologie dnes, zena-in.cz

Hospoda v Obecním domě bere dech. Prozkoumejte další "neznámé" části ikonické stavby | Video: TV Architect
reklama
reklama
reklama