Nádobí je umyté, co víc chceš? Aplikace pomohou dělit úkoly, zázraky ale nečekejte
Není žádným tajemstvím, že ženy zastávají nepoměrné množství neplacených aktivit v domácnosti. Pomoci s tím mají aplikace pro jejich spravedlivější dělbu. Ukazuje se však, že pokud je používáme samostatně a nahrazujeme jimi komunikaci ve vztahu, mohou prokázat spíše medvědí službu a udělat z žen kromě manažerek domácností také manažerky aplikací.
"Na začátku byl můj pocit nerovnoměrného rozdělení odpovědnosti v domácnosti mezi mnou a tehdejším partnerem. Doufala jsem, že nastane změna, že budeme více sdílet odpovědnost v domácnosti a hlavně její management," vysvětluje třiatřicetiletá Anna, co stálo za rozhodnutím stáhnout si aplikaci Our Home, která umožňuje zaznamenávat splněné domácí práce i za ně získané body. Motivace žen přidat do telefonu další nástroj je často podobná - frustrace, bezmoc, přepracování a přehlížení práce, kterou vykonávají.
Our Home je jednou z mnoha aplikací, které mají přispět ke spravedlivějšímu rozdělení domácích prací, což je kvůli genderovým stereotypům bohužel problém, který v drtivé většině případů trápí ženy. V poválečném období a po únorovém převratu měla ženám pomoct takzvaná osvobozená domácnost plná chytrých domácích spotřebičů. Movitější domácnosti si mohou zaplatit výpomoc s úklidem či péčí o děti, které se však obvykle ujímají opět ženy, jen z nižších sociálních vrstev. Aplikace jsou dalším pokusem, jak ženám přetíženým druhou směnou pomoci. Posun je v tom, že již počítají se zapojením všech členů domácnosti - tedy i mužů.
Ukazuje se však, že prvotní bohulibá myšlenka často selhává. Aplikace nezřídka jen kopírují nebo i posilují dosavadní rozložení neplacené práce v domácnosti. "Místo aby z nich sňaly tíhu domácích prací, stávají se další jednou věcí, s níž si musí dělat starosti," píše se v úvodu textu na MIT Technology Review Massachusettského technologického institutu. "Byla to katastrofa. Vůbec to nevyřešilo problém s tím, že jsem musela stále někomu něco připomínat nebo suplovat matku svému partnerovi," řekla časopisu respondentka Jamie Gravellová, která tou dobou pracovala na plný úvazek jako výzkumná pracovnice, dokončovala dizertaci a pečovala o dvouletého syna. Není tedy divu, že nezvládla k tomu všemu zastávat také pozici ředitelky domácnosti.
Gravell používala aplikaci Cozi, která funguje na principu delegace úkolů jedním členem domácnosti těm ostatním. Její role se tedy nezměnila, navíc ji zdržovalo zaznamenávání pokynů do telefonu. Největší slabina aplikací na dělbu práce totiž spočívá zřejmě v tom, že rozlišují pouze fyzické úkony, ale nepracují s emoční a mentální prací, kterou ženy odvádějí a která je minimálně stejně vyčerpávající.
Ředitelky domácnosti a jejich asistenti
Mentální a emoční neplacenou prací se rozumí delegování úkolů, ale i to, že myslíte na narozeniny své tchyně a vždy partnerovi znovu prozradíte, kolik že to má jeho matka let. Jde také o to, že si všimnete, že doma dochází zubní pasta spíše dřív, než až poté, co si dva dny nemáte čím vyčistit zuby - zkrátka o předcházení krizovým situacím jako v každé správně fungující organizaci. Pokud tedy odvádíte lehce nadpoloviční většinu domácích prací a ještě k tomu držíte v hlavě, kdy mají děti jaké kroužky a rozdáváte úkoly, ve skutečnosti vykonáváte klidně i 75 procent veškeré práce, jak upozorňuje například Šárka Homfray v knize Proč jsme tak naštvané.
Fakt, že aplikace pokulhávají právě v zaznamenávání "manažerských" úkonů, si všimla i Anna, citovaná v úvodu textu. "Na dělbě práce se nic nezměnilo, jenom se začaly splněné úkoly používat jako obhajoba "já toho ale přece dělám dost, podívej se sám nebo sama". Nyní to vnímám tak, že sebelepší aplikace nepomůže, pokud ve vztahu chybí schopnost komunikovat o dělbě práce a tom, jak to všechny zapojené osoby vnímají. V našem případě se stalo, že jsme se jenom oba utvrdili v tom, že děláme dost - "podívej, co vše jsem už tento týden udělal, udělala; co víc ještě chceš?". Zároveň myslím, že aplikace nedokáže rozeznávat a zaznamenávat management domácnosti jako samostatný úkol, což je hodně zatěžující role sama o sobě," říká.
Férová hra, nebo nekalá soutěž?
Některým ženám pomohly aplikace, které jsou koncipované jako soutěž - členové domácnosti sbírají body a na konci týdne je čeká odměna. Takto je uzpůsobený třeba nástroj Nipto, který má hravou formou motivovat k zapojení do domácí rutiny také děti nebo dospívající. Jedna z žen, kterou zpovídalo MIT Technology Review, zaznamenala, že se poměr domácích prací, které musela vykonávat, díky soutěžnímu charakteru aplikace výrazně proměnil, z poměru asi 90 ku 10 zhruba na 60 ku 40.
Pomoci to může hlavně párům, které jsou hravé a soutěživé, aplikace založené na sbírání bodů ale mohou způsobit také to, že se partneři budou přehnaně předhánět a nebudou ochotní udělat pro druhého žádnou maličkost, pokud si za ni nebudou moct zapsat body do týdenního skóre. Pokud se navíc partneři domluví na odměně typu pozvání na večeři, může to být pro muže, kteří zpravidla vydělávají více, vlastně výhodné - žena jim dále bude služkou, jen placenou.
Pětadvacetiletá Michaela, která používá aplikaci Sweepy, však vnímá, že zapisování úkolů může alespoň ukázat, kdo toho kolik doopravdy dělá. Průzkumy totiž pravidelně ukazují, že ženy a muži své zapojení do chodu domácnosti hodnotí výrazně jinak. Například podle Gender Equality Index 2022 si v Evropské unii myslí, že je neplacená práce rozdělená v páru rovnoměrně, okolo 40 procent mužů, ale jen lehce přes 20 procent žen.
Michaela zažívala standardní scénář - připadalo jí, že toho dělá v domácnosti, kterou sdílela s přítelem, výrazně více. "Ale nebylo to tolik viditelné. Doufala jsem, že aplikace by mohla pomoct úklid rozložit mezi nás spravedlivěji. Zapisování pomáhá, hlavně proto, že ukazuje, kolik toho kdo dělá. Myslím, že si díky tomu mohou ti, co si neuvědomují, kolik práce v domácnosti je a nevědomky berou některé věci jako samozřejmost, uvědomit, kolik toho musí dělat ten druhý," věří. Zároveň přiznává, že aplikaci stahovala i sama pro sebe, protože je neorganizovaný člověk a Sweepy jí připomíná, co je třeba udělat v jednotlivých místnostech podle toho, s jakou frekvencí upomínku nastaví.
Koupe děti, hrnky myje, odpovídá na otázky, dává pusy z velké lásky
Z dat Sociologického ústavu Akademie věd ČR vyplývá, že disproporce v dělbě domácích prací je v Česku relativně vysoká. Podle tři roky starých údajů jsou ženy těmi, kdo perou, z 92 procent, přestože je automatická pračka spotřebič velmi jednoduchý na obsluhu. Ženy také ze 76 procent zajišťují úklid a ze 79 procent vaření. O seniorky nebo seniory v rodině pečují ve čtyřech z pět případů, bez ohledu na to, zda se jedná o jejich nebo partnerovy příbuzné.
Tato čísla ukazují, jak je stereotyp ženy, která obstarává soukromou sféru, a muže, který vystupuje ve sféře veřejné, silně zakořeněný. Instagramový účet Férová domácnost zároveň na amerických datech ukázal, že ani klesající počet mužů, kteří jsou jediným nebo hlavním živitelem rodiny, nepomáhá měnit tuto dynamiku tak rychle, jak by odpovídalo. Je tedy logické, že aplikace nedokáží zvrátit vývoj trvající staletí, ačkoliv při současné zaměstnanosti žen již nemá smysl, aby chod domácnosti stál na nich.
To vyplývá i z příběhů Anny a Michaely, které nakonec využití pro aplikace našly. Obě ženy nástroje používají, aby jim samotným připomínaly, kdy je co potřeba udělat, v páru nebo ve skupině je však již nepoužívají. "Zpětně si myslím, že doufat ve změnu díky aplikaci nebylo nejlepším řešením; myslím, že jsme spíš potřebovali víc mluvit o tom, co nás trápí a jak toto téma vnímáme. Nyní mé rozhodnutí, že aplikaci budeme používat, vnímám spíš jako takové pasivně-agresivní řešení," hodnotí.
Smysl tedy dává spíše používání podobných aplikací coby podpůrných prostředků, například, jak navrhuje Michaela, abychom si v páru ujasnili, zda skutečně jeden dělá více než druhý a o kolik, případně je použili jako podporu pro ty zapomětlivější a tím se částečně zbavily nechvalně proslulé role "manažerky domácnosti".
Eve Rodsky vysvětluje ve své knize Fair Play z roku 2019, že ženy nejvíce vyčerpává to, co aplikace nedokáží zaznamenat - delegování, plánování, zkrátka řízení. Ukazuje, že každý úkol v rodině sestává z identifikace problému, plánování a jeho provedení. Pokud se tedy jeden z partnerů podílí pouze na finální části, nepodílí se na chodu domácnosti z poloviny, ale například ze třetiny nebo z pětiny.
Rodsky ukazuje, jak je v páru důležitá důsledná komunikace. V knize představila koncept seznamu "Shit I Do", do nějž zaznamenáváme vše, co děláme, včetně neviditelné a nedoceněné manažerské práce. Následovala také karetní hra Fair Play Deck, která má iniciovat hlubokou konverzaci o jednotlivých domácích pracích a pomoci lepšímu přerozdělení. Aplikace pak mohou spolu s podobnou hravou diskusí posloužit jako podpora. Pouze jeden nástroj ale hluboce zažité stereotypy zřejmě nezvrátí, v kombinaci již mohou být účinnější. Jak poznamenává Michaela: V případě mě a mého partnera byla na místě spíš partnerská terapie, a ne aplikace.
Video: Politici nemají stejnou zkušenost jako matky, je třeba odstraňovat bariéry, říká senátorka Šípová
