Prošel si tím každý: přechod z maminčiny náruče do školní lavice není žádný med. První školní den, to jsou bonbony v kornoutku, nervozita, kytka pro paní učitelku, nová taška na zádech, noví spolužáci, nová zkušenost.

Některé děti jdou do školy s nadšením, že vstoupí do světa dospělých. Pro jiné je myšlenka na 1. září noční můrou. Jak je na vstup do nové etapy života co nejlépe připravit? Co udělat, aby se do školy těšily a aby měly veškeré potřebné vybavení?

Příprava na velký den? Žádná! Ale...

„Většina dětí nepotřebuje žádnou specifickou přípravu pro první třídu. Ovšem platí to jen za podmínky, že s nimi rodiče v předcházejícím šestiletém období trávili hodně času a podnikali rozmanité společné činnosti: hráli si s nimi a kreslili, chodili na výlety, četli jim, hráli společenské hry, dívali se společně na televizi, hodně si vyprávěli, učili děti básničky. Těmito činnostmi totiž dochází k přirozenému výcviku dovedností jako soustředění, vytrvalost, akceptování pravidel a umění prohrávat, ale také k rozvoji slovní zásoby a komunikačních dovedností, grafomotoriky a sociálních dovedností, které dítě následně dobře uplatní ve škole," uvedl psycholog Václav Mertin.

Takže hlavní rada pro přípravu prvňáčka na vstup do velkého světa zní: Travte s ním co nejvíce času, a to minimálně během léta před začátkem školy. Trénujte jeho komunikační dovednosti - nechte ho například, aby si samo objednalo jídlo v restauraci. Pokládejte mu otázky, na které by mohlo ve škole narazit: Co tě nejvíce baví? Co dělají maminka s tatínkem? Co jsi dělal o prázdninách?

Co do aktovky?

Co připravit prvňáčkovi do aktovky na první den školy? Začněte vhodnou školní taškou: měla by mít pevná záda a konstrukci, hodně vnitřních a venkovních kapes a přihrádek, snadno otevíratelné zámky či zip, reflexní odrazky na přední části i na boku, polstrovaná záda i řemeny, které by měly být dostatečně dlouhé a široké. Měla by také být co nejlehčí. A měla by se prvňáčkovi líbit!

Do aktovky bychom měli dětem dát penál s pastelkami a tužkami podle požadavků školy, desky na písmenka a číslice, sešity, obaly na sešity a malý notýsek. Počítejte též s nákupem kufříčku na výtvarné potřeby: vodovky, kelímek na vodu, hadřík, štětce, zástěra a mokré kapesníčky. V první výbavě by neměl chybět sáček na bačkory, nové bačkory a láhev na pití. Hodí se i svačinový box. Někdy v listopadu pak přibude plnicí pero a zmizík.

Věci nestačí...

Sebelepší vybavení ovšem nezaručí začlenění do nového, většího kolektivu. „Na to se příliš připravit nejde. Pokud však z dosavadních zkušeností víte, že má vaše dítě v této oblasti problémy a obtížně navazuje kontakty, měli byste si vy i nová paní učitelka všímat, jestli o přestávkách není samo, jak na ně reagují spolužáci, zda s někým odchází ze školy. Rovněž byste se měli zajímat o události ve škole, ze kterých můžete vcelku spolehlivě usoudit, jak se dítěti vede. Pokud váš potomek trpí hyperaktivitou, měli byste s ním doma trénovat vytrvalost, výdrž a soustředění," radí psycholog Mertin.

Jak na první úkoly

Možná k tomu nedojde hned první den, během prvního týdne však prvňáčci jistě dostanou svůj první domácí úkol - třeba jen napsat řádku písmenek nebo procvičovat, kolik je 1 + 1. Kolik času jim věnovat při domácí přípravě?

Podle Václava Mertina je jedním z nejpodstatnějších cílů domácí přípravy navyknout dítě na pravidelné učení. „Rodiče by měli věnovat učení alespoň malou chvilku každý den bez ohledu na to, zda jsou úkoly písemné nebo ne. V první třídě stačí dvacet minut denně, abychom dítě příliš nezatěžovali," uzavírá.
     
zdroj: albert.cz

Vstoupit do galerie | 9 Děti, čtěte! Půvabné leporelo i krvavé dějiny