reklama
 

5 nejděsivějších míst v ČR: Tam děti rozhodně neberte!

Desítky tisíc neklidných mrtvých, dávné tragédie a energie tak negativní, že z ní mrazí v kostech...

Foto: Praha-levne.cz

Desítky tisíc neklidných mrtvých, dávné tragédie a energie tak negativní, že z ní mrazí v kostech...

Některá místa se pro nedělní výlet s malými dětmi moc nehodí. Ty větší si tajemno ovšem řádně užijí. Pojďte se podívat s námi na pět míst v Čechách, ke vám poběží mráz po zádech..

Přízračná kostnice v Sedlci

Když se okolo kostela Všech Svatých v Sedlci (dnes předměstí Kutné Hory) rušil na přelomu 15. a 16. století okolní hřbitov, poskládal poloslepý mnich z cisterciáckého opatství exhumované kosti do několika velkých pyramid.

Čtěte také: Na malostranském hřbitově leží svatá holčička

V přilehlé podzemní kapli tak položil základ kostnice, která snad nemá ve světě obdoby. "Materiálu" měl dost. Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek.

Na jeho dílo navázal barokní architekt Jana Blažej Santini-Aichl a v 19. století potom řezbář a stavitel František Rint. Ten některé kosti dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem a vytvořil z nich ucelenou výzdobu (viz úvodní foto), jak ji vidíme dnes: Sloupy, portály, lustry, plastiky, svícny i erby na stěnách, to vše je zhotoveno z lidských lebek a kostí.

Čtyři desítky tisíc mrtvých tak připomínají živým: Memento mori! Pamatuj na smrt! A je to připomínka na nanejýš působivá i pro dospělé, malé děti by z ní mohly mít noční můry. Dokonce i CNN zařadila sedleckou kostnici mezi nejpodivnější a nejděsivější místa světa - spolu s opuštěným zábavním parkem v Černobylu, sebevražedným lesem v Japonsku nebo opuštěným blázincem v Jižní Koreji.

Hřbitov bláznů v Bohnicích

Ponurou atmosférou si místní zahrada mrtvých se sedleckou kostnicí příliš nezadá: Zchátralá kaple, lemovaná topoly, které v neustálém větru škrábou do nebe jako pařáty. Márnice s propadlým vchodem do tajné chodby. Rozbité náhrobní kameny, povalené náhrobky, propadající se hrobky. A všude břečťan, břečťan, břečťan…

Dnes už polorozpadlý hřbitov byl založen na počátku 20. století a fungoval necelých šedesát let. Dost na to, aby zde bylo pohřbeno více než 4000 mrtvých, hlavně pacientů místní léčebny. Někde leží i ve třech vrstvách. Mezi nimi je prý vrah Otýlie Vranské či atentátník Gavrilo Princip.

Fenomén: Děsivé černooké děti bez bělma: Odkud jsou? Co chtějí?

Navěky tu spočinuli lidé hodně zlí a nešťastní: vrazi a sebevrazi. Svorně tu odpočívají též choromyslní, vojáci z první světové války i děti. A místo posledního odpočinku našli na hřbitově i lidé zcela příčetní: nepohodlní dědicové nebo příliš dlouho žijící bohaté tetičky, nemanželské děti a další osoby, které se v blázinci ocitli řízením osudu a už pro ně nebyla cesty zpět. Jejich hroby zarostlé břečťanem se pořád rýsují v terénu a připomínají postele ve společné ložnici.

Lidé citliví na paranormální jevy jsou přesvědčeni, že se v některých místech hřbitova koncentruje mimořádně negativní energie. Zejména v zadní části směrem k řece, tam, kde jsou pohřbeni ti nejhorší - lidé bez jména. Ti, kteří zabili. I když tajemná energie drží zlo ve zdech hřbitova, je to místo, kam živé děti nepatří.

Kašperk: Nejvyšší a nejstrašidelnější

Šumavský hrad Kašperk je nejvýše položeným královským sídlem v Čechách. Leží ve výšce 886 m n. m a hrdě nese jméno císaře Karla IV. Název vznikl zkomolením původního Karlsberg, Karlova Hora.

Lesy, jež ho obklopují, působí ponuře i v pravé poledne, a tak není divu, že Kašperk patří k nejstrašidelnějším památkám v Čechách. K nejstarším místním raritám prý patří Swiza, prastará noční můra pocházející ještě z dob, než Čechy zaplavili misionáři s Kristovým křížem. Tato pohanská bohyně se zjevuje oděna do vlčí kůže s jeleními parohy na hlavě a potrpí si na obdiv. Ten, kdo jí neprokáže patřičnou úctu, zkamení.

A aby toho nebylo dost, v zasmušilých okolních lesích lze nad ránem slyšet dusot těžkých kopyt přízračného, jako eben černého koně s ohnivou ohlávkou. Jeho pána prý vysvobodí jen ten, kdo žhnoucí řemení celou hodinu v ruce udrží.

Přes léto a ve dne je Kašperk prima místem na rodinný výlet, rozhodně ale nechoďte po setmění do severní věže! Jedna z jejích komnat bývala v 17. století vyhrazena pro "rejdy kostlivé". Uprostřed stál velký stůl a dvě pohodlná křesla, kout stínil černý závěs. Za ním spočívala mramorová deska a na ní pod skleněným poklopem dvě vybělené lidské lebky, očima k sobě obrácené. Vždy o půlnoci se v pokoji ozvalo cinkání sklenic a kostlivci vedli bujarou pitku. Občas ji zakončili divokou hádkou, ba i rvačkou. Sotva však hodina s půlnoci udeřila, vše utichlo. Lebky ve výklenku se vrátily na místo, jen prázdné oční důlky od sebe vztekle odvracely do chvíle, než znovu odbyla půlnoc.

Zlo na hřbitově ve Velharticích

Hřbitov s kostelem zasvěceným sv. Máří Magdaleně leží v polích u Velhartic. Pochází už z roku 1373 a inspiroval Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile.

Staré i současné hroby se tlačí na sebe a když se zatouláte do jihovýchodní části, pocítíte možná plíživé zlo, jež přetrvalo staletí. Podle původní dávné pověsti z úsvitu křesťanství se místní dívka zamilovala mládence, který padl v bojích. Nedokázala se s jeho smrtí vyrovnat a další nápadníky vytrvale odmítala. Jeden ze zhrzených mužů pak ze žárlivosti a pro pomstu na hřbitově oživil  mrtvolu jejího milého, aby si "neživý" vzal s sebou do hrobu "tu živou", která odmítala milovat.

Doporučujeme: Nejzáhadnější místa ČR: Hřbitov z Erbenovy balady

Stopy černé magie, jež se při obřadu uvolnila, jsou zde prý patrné dodnes a citliví lidé v místě vnímají negativní energii. Dá se vystopovat na hřbitově i v okolí kříže zabudovaného do podlahy bočního vchodu kostela.

Novodobé šílenství v Terezíně

Pevnost Terezín u Litoměřic založil roku 1780 Josef II. Nedobytné barokní opevnění se nakonec nejlépe osvědčilo coby žalář. Zlomem v jeho historii byla 2. světová válka, kdy hlavní pevnost sloužila  jako židovské ghetto, zatímco malá pevnost na pravém břehu Ohře smutně proslula coby věznice pražského gestapa.

Na místě utrpení desetitisíců lidí byl zřízen národní památník. Nacistické hrůzy se tu připomínají na každém kroku: Cely, kde mohli natěsnaní lidé spát jen vstoje, bez světla, s kbelíkem v rohu místo záchoda. Pietní místo u nedaleké Ohře, kde nacisté vysypali do řeky popel 22 tisíců obětí. Popraviště, kde byly zastřeleny stovky Čechů. Tísnivá spleť podzemních chodeb o délce 30 kilometrů.

Někde vedle sebe projdou dva lidé, jinam se dostanete pouze o čtyřech. Kříží se odbočky, zatáčky i větvení, klidně dokážete zabloudit. Negativní energií ovšem nejvíc dýchá cesta smrti, kudy chodili vězňové na popravu. Představte si okamžik, kdy se vydáváte na půl kilometru dlouhou cestu podzemím, na jejímž konci čeká popravčí četa: Co asi lidem, kteří tudy procházeli, táhlo hlavou...

Procházka Terezínem den rozhodně nezpříjemní. Nicméně děti byste tam vzít měli, alespoň ty odrostlejší. Aby pochopily, jak strašná dokáže být válka.

zdroj a úvodní foto: Praha-levne.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Tajemné pověsti: Pražské hroby se otevírají

5 nejdražších panenství světa: Prodaly se za miliony?

Smrt má modrou barvu. Vědci ji viděli

Meghan Markleová je nejmocnější módní ikona roku | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama