Reportáž: Jak se rodí zadečkem napřed

Skoro tak, jako hlavičkou napřed. Jen to chce šikovného porodníka a statečnou maminku. Přečtěte si, jaké to bylo!

Plod si sice svou konečnou polohu vybírá obvykle již kolem 32. - 34. týdne, může se ale stát, že se otočí i na poslední chvíli a do břicha si "sedne". Důvodů pro obrácenou polohu existuje několik.

-krátký pupečník

-miminko nemá jinou možnost (nádory a jiné překážky)

-nedonošená miminka

-velký plod

-vícečetná těhotenství

-hodně nebo velmi málo plodové vody

-vrozené vady dělohy i plodu

-ženy po více porodech (děloha má jiné fyziologické vlastnosti)

Porod koncem pánevním může proběhnout zcela spontánně vaginální cestou. Stejně jako porod hlavičkou přináší určitá rizika. Iniciativa Normální porod uvádí, že se nejedná o abnormalitu. Bohužel na základě některých studií se v porodnicích preferuje jeho ukončení císařským řezem. Výsledky celostátní analýzy porodů koncem pánevním však uvádějí, že výhoda plánovaného císařského řezu u tohoto porodu za splnění určitých podmínek není žádná.

Posuzuje se několik faktorů. Zejména:

-velikost plodu ( plod mezi 2500 - 3500 g), jeho stáří

-prostornost pánve

-zdraví rodičky i plodu v průběhu těhotenství - porodnická anamnéza

-plod vstupuje do pánve hýžděmi nebo hýžděmi a nožkama zároveň

Zvláštností vedení porodu zadečkem napřed je specifická zkušenost porodníka a jeho jistota v postupech, které zvolí. Proto bývají porodníci přímo specializovaní na porod koncem pánevním. Při něm lze totiž využít zevní (nebo i vnitřní) hmaty, kterými lékař pomáhá miminku ven.

Při neodborném zacházení a nejistotě porodník nejen znejistí samotnou rodičku, ale může plod pootočit do příčné nebo šikmé polohy, což je ještě horší výsledek, než původní "sezení" v břiše. Bohužel se techniky spojené s vedením tohoto porodu nevyžadují striktně ani na fakultě při studiu, ubývá tedy těch, kteří dokáží s miminkem v břiše bezpečně manipulovat. A naopak přibývá císařských řezů při poloze koncem pánevním...

Jaké to je, rodit zadečkem napřed?

Maminka Jana, která v lednu porodila zdravého chlapečka Míšu, zkušenost s vaginálním porodem má.

Kdy ses dozvěděla, že se miminko už asi nepřetočí a s kým jsi konzultovala možnost přirozeného porodu?

V 36. týdnu těhotenství si mě v nemocnici v Brandýse nad Labem převzal do péče doktor, který se specializuje na přirozené porody koncem pánevním. Ten mi řekl, že se už miminko pravděpodobně nepřetočí. Udělal mi ultrazvuk kvůli poloze a váhovému odhadu.

Nabízeli ti císařský řez?

Porod císařským řezem mi pan doktor nedoporučoval. Je prý rizikovější a miminko v podélné poloze lze rodit přirozeně. Ve světě se prý tato poloha téměř vždy rodí přirozeně.

Když se rozhodlo o přirozeném porodu, co následovalo za kroky?

O přirozeném porodu se rozhodlo hned po ultrazvuku, kdy bylo zjištěno, že Míša je v podélné poloze a váhový odhad měl 3500 gramů. Vzhledem k váze bylo nutné porod co nejdříve vyvolat, protože pokud by váha překročila 4 kg, už by porod přirozenou cestou nešel. Domluvili jsme se tedy hned na příští týden. Vzhledem k předchozím ultrazvukům byl Míša o týden starší, takže jsem rodila v 38. týdnu těhotenství.

Jak jsi byla od personálu připravená a jak tě podporovali?

Příprava na porod byla celkem stručná. Vše by mělo jít jako u porodu hlavičkou, jen v jednom okamžiku jsem nesměla tlačit, protože pak by dítě zvedlo ručičky a bylo by nutné, aby doktor ručičky zase srovnal. Pochopitelně ještě uvnitř. Na tento manévr musel mít dost místa, takže bylo nutné nastřižení.

Jak jsi to prožívala?

Porod jako takový jsem vnímala podobně jako u prvního dítěte, které mělo správnou polohu, ale zase velkou hlavičku. Nejhorší byly kontrakce po pilulkách na vyvolání porodu. Vzhledem k tomu, že se porod rozjížděl pomalu a já se neotvírala, užívala jsem si jich bohatě 8 hodin. To bylo hodně vysilující. Tou dobou jsem rodila v porodnici jako jediná, takže jsem mohla neomezeně využívat masážní vany, což mi hodně pomohlo hlavně při bolestech zad.

Samotný porod byla honička zejména pro doktora, protože ve fázi "teď nesmíte tlačit", jsem pochopitelně tlačila. Kdo rodil, tak ví, že při samotném porodu prostě tlačí a přerušit se to nedá. Snažila jsem se vyhovět, ale tělo dělalo, co muselo.

Mělo to "nepovolené" tlačení nějaké následky?

Ano, pochopitelně došlo k tomu, že se Míšovi uvnitř vzpříčila jedna ruka a doktor ji musel uvolnit, aby porod mohl pokračovat. Já jsem se soustředila na "netlačení", takže o tom všem vím jen od manžela. Necítila jsem žádou bolest navíc nebo něco podobného. Nakonec se narodil zdravý kluk, který vážil 3 700 gramů, měl ohromnou modřinu na zadečku a trochu menší na neposlušné ruce. Teď jsou mu dva měsíce, je zdravý a má se neuvěřitelně k světu a hlavně k jídlu. Pan doktor byl vtipný, upřímný a odhodlaný. Nakazil mě tím. Humor mě během porodu sice přešel, ale z rozjetého vlaku se už vystoupit nedalo. Jsem ráda, že jsem se nakonec nenechala ovlivnit diskusemi na netu, kde se většinou přirozený porod koncem pánevním nedoporučuje.