Recenze - Na Madagaskar bez Madagaskaru, protože hrdinové jsou hned od začátku v Africe? To je přesně v duchu tohoto filmu, který povýšil hru s nesmyslem na svůj řídící princip.

Naši hrdinové lev Alex, hrošice Glorie, zebra Marty, žirafák Melman a skupinka lemurů by se zoufale rádi vrátili do domovské ZOO v New Yorku. Čekají na akční tučňáky, ale ti se zřejmě nějak zapomněli v Monte Carlu, a tak se vydají za nimi, až nakonec společně s okřídlenou jednotkou skončí v ruském cirkuse - a v patách je jim zatvrzelá monacká lovkyně zvěře DuBoisová.

Třetí Madagaskar je vlastně v první třetině heist movie (zlodějský film) a od druhé třetiny road movie (film na cestě). Ovšem značně nestandardní. Jeho vyprávění není dvakrát soudržné a je posouváno kupředu značně poskočně až nelogicky. Hrdinové jsou v buši a rozhodnou se dojet do Monte Carla.

Příjezd tam je vtipný, ale jak se tam sakra dostali? Tučňáci se šimpanzi vyhráli spoustu peněz v kasinu, ale pak mají jen drahé kameny. Dejme tomu, že proměnili žetony za peníze. Kde ale získali ty drahé kameny? A tak dále. Výhodou, ba zásadní výhodou Madagaskaru 3 je ovšem skutečnost, že o logiku jde až na prvním místě - odzadu. Výsledkem je absurdní groteska se spoustou nápadů.

Je extrémně osvěžující vidět film, který občas upřímně rezignuje na pravděpodobnost a hraje si značnou část stopáže s opojnou nadsázkou a nesmyslností. Geniální postavou je například policejní "stíhačka" z odchytové služby Chantal DuBoisová, která představuje karikaturu na pomezí Javerta z Bídníků, Gerarda z Uprchlíka a někoho z X-Men.

Madagaskar 3 jako by (znovu)objevil možnosti animovaného filmu v duchu warnerovských cartoonů Looney Tunes: nemusejí za každou cenu dávat smysl, ale může jít o kanonádu praštěných a ještě praštěnějších nápadů.

Kdykoli na ně dojde, člověk je hrozně rád, že sedí v kině, kouká se na to, přiblble se usmívá, občas se směje nahlas a cítí se jako dítě. Princip "je to nemožné, a právě proto je to tak úžasné" koneckonců figuruje i v samotném vyprávění, když přibližuje osud drsňáckého ruského tygra, který dokázal proskakovat kruhy velikosti prstenu!

Potud to vypadá, že Madagaskar 3 je vlastně skvělý animovaný film a měli by na něj všichni okamžitě jít. Jenže to bohužel není tak úplně pravda a všechny výše popisované nápady jsou často napojeny na otravné a otřepané dějové vzorce. Jedním z nich je třeba model "postava lže, aby něčeho dosáhla, ale celou dobu víme, že jednou musí pravda vyjít najevo a bude to trapné a smutné". Druhým uplatněným vzorcem je polepšení hrdiny, který byl sobecký a ješitný, nicméně nakonec si uvědomí skutečné hodnoty a prohlédne.

Důvod, proč se snímek lomí do dvou tak odlišných poloh - tedy opojně anarchistické a konvenčně poučné - lze hledat především v postavách.

Novou krev do žil (ať jsem taky trochu konvenční) této nikdy zvlášť výjimečné animácké sérii totiž vlily především obskurní, a proto ozvláštňující nové postavy: drsňácký tygr s traumatem, tupá medvědice, (pod)průměrně inteligentní tuleň (nebo lachtan, taky si to pletu), naivní leopardice plus DuBoisová se svým stíhacím týmem (a hlasem, který umí procítěným zpěvem Non, Je Ne Regrette Rien léčit). Kdykoli jsou ve filmu tyto postavy (a samozřejmě tučňáci a lemuři), žene se nápaditě vpřed.

Ovšem takřka vždycky, když jsou na plátně jen staří známí zoo-přátelé, spadá film do typické animácké morality s občasnými parodickými vsuvkami á la první dva díly a nezachraňuje to ani výborný hudební doprovod Hanse Zimmera. Dobrou zprávou je, že jde vlastně jen o úvod filmu a část závěru, takže jinak svěžímu Madagaskaru 3 nelámou vaz.

Pocit jisté pachuti z promarněné šance na ještě lepší film ale stejně zůstává. Teď jen čekat, až přijde čtyřka - a pocit, že ji tvůrci nakonec natočí, hraničí s jistotou, byť se odysea hrdinů vlastně uzavřela. Může zbývající nedostatky trojky napravit, anebo celou sérii naopak hodit kvalitativně zpět.

Pokud se však chcete u nějakého toho animovaného filmu (občas trochu provinile) pobavit, mohu vás do kina s docela klidným svědomím poslat. Věřte, že nikdo se tomu nediví víc než já.