Před 80 lety: 30. ledna 1926
Lidové noviny ze soboty 30. ledna 1926 napsaly mimo jiné:
President republiky přesídlil z Lán na Pražský hrad. Zde zůstane do jara, v březnu se pak chystá odjet na jih. Bližší doba ani místo tamního pobytu nejsou však ještě určeny.
Průtah v automatisaci telefonní pražské sítě. Teprve počátkem letošního května dojde k automatisaci čísel od 24.000 do 28.000, zbylé dva tisíce účastníků a řada majitelů tak zvaných telefonů společenských dočká se konečně automatizace někdy v červenci roku 1927. Po květnové automatisaci nastane totiž velké intermezzo, aby bylo možno vybudovat novou skupinu přepojovačů.
Mezinárodní lupič klenotníkem. Vyloupení velkých klenotníků z druhé polovice loňského roku (mezi nimiž i klenotnictví v Brně a Praze) již objasněno. Lupičem je Julius Moranský, který sám provozuje klenotnický závod. Právě díky němu byl odhalen. Vystavil v něm totiž nápadnou brilanty posázenou akvamarínovou brož, jež souhlasila s popisem brože uloupené v Curychu.
Vybraný článek v plném znění:
Maďarský skandál a Československo. Nesprávné zprávy o stanovisku československého veřejného mínění v maďarské penězokazecké aféře, jichž se použilo s určité strany s průhlednou tendencí k mylným závěrům, ve zdejším tisku, uvádí na pravou míru dnešní Manchester Guardian informací, čerpanou tentokráte z československého pramene.
List přiznává, že aféra způsobila v československém tisku rozčilení, ale po minulých zkušenostech bylo těžko očekávat, že tak velkému skandálu bude věnovat československý tisk laskavá slova. Článek zmiňuje se obšírně o padělání československých korun a o způsobu, jakým tato aféra byla v Pešti pohřbena. Československo tehdy protestovalo, ale světový tisk slavnostně mlčel, vždyť šlo, praví Manchester Guardian, jen o malý nový stát.#reklama
Když se provalila nová maďarská aféra, tentokrát aféra franková, nedělal československý tisk nic jiného, než že upozornil Evropu na mezinárodní význam aféry, o němž sám hrabě Bethlen přiznal, že se týká celého civilisovaného světa.
Tisk československý nevolal po zakročení, nanejvýš žádal, aby Společnost národů dosadila vyšetřující výbor, který by každá vláda s čistým svědomím mohla jen uvítat. Nikdo si nepřeje více středoevropského Locarna než Československo. Projev končí výstrahou nad vyvoláváním komické situace, ve které se přehlíží zloděj a bije se do toho, kdo trvá na jeho chycení a potrestání.