Před 80 lety: 15. března 1926
Lidové noviny z pondělí 15.března 1926 napsaly mimo jiné:
Krematorium v Brně. První soutěž na stavbu krematoria v Brně, k níž se rozhodla městská rada po dlouhém váhání a k níž byli vyzváni čtyři umělci architekti Blažek, Janák, Škára a Wiesner nepřinesla konečného rozhodnutí. Dva projekty v první soutěži byly vyloučeny z dalšího rozhodování, k nové užší soutěži byli vyzvání profesor architekt Pavel Jakák z Prahy a architekt Arnošt Wiesner z Brna.
Sněhová vánice na Moravě. Od pátku minulého týdne na Moravě sněží. Na Boskovsku napadlo místy sněhu, který ještě v sobotu přimrzl tolik, že bylo možno v horských obcích použít saní. Včera však sníh úplně zase zmizel. Na Hané padal rovněž v pátek sníh, který potrval jen dopoledne, načež deštěm roztál. V Brně sněžilo od časných hodin ranních až do 10.hodiny. sníh venku leží, zato v městě je již z něho blátivá kaše. Po 10.hodině sněžení ustálo a padal drobný déšť.
Letní čas ve Spojených státech bude zaveden od 21.dubna t. r.
Vybraný článek v plném znění:
Rozpory v Ženevě.
Belgický ministr zahraničních věcí Vendervelde prohlásil o situaci v Ženevě: Německo mělo před nedávnem za sebou tři čtvrtiny Společnosti národů, dnes je devět desetin proti němu. Hlasy spojeneckého tisku potvrzují plně tento výrok. Ženevské jednání o přijetí Německa a otázce rozšíření míst v radě Společnosti národů pro německou politiku justamentu jest po týdenním jednání ještě stále na mrtvém bodě a slepí-li se v poslední chvíli přece nějaký kompromis, který podle nynější situace nemůže ovšem být valný, neodčiní se již ani jím zlý dojem, jejž způsobilo Německo svým prvním vystoupením v Ženevě po Locarnu. Přes smlouvy locarnské a jejich duch se ukázalo, že na pozadí nynější kritické situace v Ženevě, jež má též všecky známky krise Společnosti národů, je věčný rozpor politiky francouzské a německé, ne ovšem z viny francouzské, neboť ta byla již usmířena. Německo se staví otevřeně proti zastoupení Polska v radě Společnosti národů zřejmě jen z justamentu, protože jde o spojence Francie; a na pozadí tohoto justamentu je, jak se ostatně ukázalo i při kritickém jednání v Locarnu, otázka revise hranic na východě. Je proto pochopitelno, že se obrací v Ženevě fronta proti Německu.