Před 80 lety: 10. února 1926
Lidové noviny ze středy 10.února 1926 napsaly mimo jiné:
Napětí německo-italské. Říšský sněm dnes protestoval proti sobotní řeči Mussoliniho. Ministr věcí zahraničních dr. Stresemann pravil jménem vlády, že Mussoliniho řeč zasáhla hluboce do poměru mezi oběma zeměmi. Říšská vláda odmítla odpovídati na tón této řeči a chce události řešit ryze věcně. Německo uznalo skutečnost, že jižní Tyroly patří k Italii, místnimu lidu slíbeno bylo zachování vlastní kultury a jazyka, fašistický režim však zahájil záměrné poitalšťování Němců zde. Několik málo německých soukromníku proto zvažovalo bojkot Italie Německem, říšská vláda se však proti tomuto postavila. Pokud toto bylo Mussolinimu podnětem jeho hrozby o bojkotu Německa, pak jej dr. Stresemann upozornil, že je to nemožný postup vlády chtít odpovídat na hnutí vládou odmítnuté zrušením mezinárodních obchodně-politických úmluv. Ministr pak ukončil svou řeč tímto projevem: Německo nemá žádných protivných zájmů s Italií a chce žíti s italským národem v míru. Ale k základům míru náleží sebeúcta, bez níž žádný národ nemůže trvati.
Německý pokus o převrat v jižních Tyrolích? Karabiníci při náhlých prohlídkách na planině v Lavaroně v bývalých jižních Tyrolích, nalezli a zabavili válečný materiál revolvery, šavle, prach, náboje a jeden kulomet. Při pátrání bylo zjištěno, že majitele tohoto zabavenéhomateriálu navštívili nedávno emisaři z Mnichova, jejichž úkolem bylo provést zde revoluční agitaci se slibem brzkého pangermanského pokusu o převrat.
Pokles na pražské burse v důsledku krise ve vládě. Včera tato krise přispěla ke značnému poklesu kursů. Ministr Šrámek označil politickou situaci za napjatou. V koalici se prý po tak dlouhé době nerozřešil dosud ani jeden spor a napětí mezi koaličními stranami narůstá.
Vybraný článek v plném znění:
Němci učí se oceňovati věčné pravdy, jichž hlásání v době moci ponechávali národům drobným a utištěným. Ministr věcí zahraničních dr. Stresemann v rozpravě o Mussoliniho bojovném projevu proti Německu slíbil říšskému sněmu, že vláda podá co nejdříve zákon o menšinách, neboť není prý možno požadovati práv, neuznáváme-li jich pro jiné. Velmi cenné bylo také Stresemannovo politování nad německou tiskovou propagandou, která přináší z jižního Tyrolska zprávy zkomolené a nepravdivé o utrpení tamních Němců. Ale stejného rázu je německá tisková propaganda, která používajíc německého poloúředního zpravodajství líčí ohromné křivdy, páchané na Němectvu v Československu. Jinak byl tón Stresemannovy odpovědi Mussolinimu klidný a příznivý ohlas bude míti na západě nové rozhodné přiznání ke Společnosti národů.