Před 80 lety: 1. března 1926

Dr. Beneš pro rozšíření rady Společnosti národů. Dr. Beneš se tak vyslovil proto, aby se upevnily demokratické základy Společnosti národů. Převaha velmocí bránila dosud zabezpečení Společnosti národů v tomto směru. Je v obecném zájmu rozšířiti radu Společnosti národů o zástupce všech dílů světa. Polsko, Španělsko a Brasilie by měly obdržeti stálá místa v radě. Tohoto stanoviska je také prezident Masaryk.

Demonstrace proti Mussolinimu ve Vídni. Socialistická mládež pořádala včera v lidové síni vídeňské radnice shromáždění proti italskému ministerskému předsedovi Mussolinimu. Národní rada Ellenbogen útočil na shromáždění ostře na Mussoliniho. Označil ho za zbabělce a prohlásil, že může s dobrým svědomím opakovati všecky výpadky, které proti němu učinil svého času ve vídeňském parlamentě a které způsobily diplomatické zakročení italské vlády.

Němci a s nimi také někteří příliš horliví jejich přátelé v Anglii stále nemohou pochopit postup jednání v radě Společnosti národů, která rozhoduje jednomyslným usnesením, ale po volné diskusi a upřímné výměně názorů. Proto britský ministr věcí zahraničních Austin Chamberlain velmi rozhodně odmítl podnět jednoho tazatele v dolní sněmovně, aby z programu schůze rady Společnosti národů byla jeho zakročením odložena otázka saarská, pokud tam nepřijdu Němci. Rada si sama určuje svůj postup, pravil Chamberlain, a bylo by po její svobodné diskusi i usnášení, kdyby každý národ předem ohlašoval, jak tam bude hlasovat.

Vybraný článek v plném znění:

Pokus o německonacionální vzpouru v Karlových Varech.

Podnikatel staveb Rössler chtěl s dělníky obsaditi okresní správu politickou, poštu a policejní ředitelství. Potyčka s policií. Osmnáct lidí zatčeno.
Policejní komisařství oznamuje: Rudolf Rössler, podnikatel staveb, staví v Karlových Varech blíže hotelu Imperiál dům pro lázeňské hosty. V sobotu o 9.hodině přišel na stavbu a vyzval zaměstnané tam osoby, aby přerušily práci a šly s ním k okresní správě politické. Zaměstnanci uposlechli a odebrali se v počtu asi 60 osob před budovu okresní správy politické. Tam Rössler ustanovil dva delegáty, se kterými šel do úřadovny přednosty vládního rady dra Fiedlera, jemuž oznámil, že ho zatýká a zbavuje úřadu. Na otázku vládního rady dra Fiedlera, proč tak činí, odpověděl Rössler, že ho zatýká proto, že je Čech. Dr. Fiedler chtěl nařídit kancelářskému úředníkovi Mikšovi, aby telefonoval na policejní komisařství, ježto se domníval, že má před sebou choromyslného. Rössler vystihl tento úmysl a volal na Mikše, že se nesmí telefonovat. Tu se dr. Fiedler vrátil do své úřadovny a chtěl odtud telefonicky zavolat policejní komisařství, v čemž mu však zabránil Rössler výhrůžkou, že použije násilí. Dr. Fiedler se obával, že k násilí skutečně dojde, ježto Rössler měl v ruce v kapsách a dr. Fiedler se domníval, že má u sebe zbraň. Proto vnikl do sousední výpravny, kam ho Rössler následoval a kde ho úředníci zadrželi. Mezitím vniklo do kanceláře několik lidí Rösslerových a tito donutili úředníky, aby Rösslera propustili.
Rössler pak nařídil deseti lidem, aby zůstali před budovou na stráži a s ostatními dotáhl na hlavní poštovní úřad. Tam hledal poštovního ředitele a když ho nenašel, postavil tři muže jako stráž před poštovní budovu a nařídil jim, že nesmí nikoho propustit. Potom se odebral asi se 40 lidmi k policejnímu komisařství. V předsíni setkal se se správcem policejního komisařství s policejním radou drem Votavou a prohlásil ho za zbavena úřadu. Dr. Votava však zadržel Rösslera a dal ho zatknout policejními zřízenci, načež nařídil zatčení všech ostatních osob Rösslerova průvodu. Zadržení se bránili a došlo k potyčce se stráží, při níž byl lehce zraněn jeden policejní strážník a jeden civilní strážník. Útočnici byli přemoženi, vzati do vazby a večer pak s trestním oznámením dodáni okresnímu soudu v Karlových Varech. Celkem bylo zatčeno 18 osob. Dušení stav Rösslerův vyšetřoval policejní lékař, který u něho neshledal žádnou vysloveně dušení chorobu.