Před 60 lety: 24. února 1926
Mladá fronta ze soboty 23.února 1946 napsala mimo jiné:
Rudá armáda nejslavnější armáda světa. Deník vzdává hold Rudé armádě, která právě slaví 28.výročí. Rudá armáda vznikla z vůle lidu, protože byla budován z rudých gard, které se tvořily v průmyslových střediscích již před říjnovou revolucí v roce 1917. Vznikla, aby byla zárukou svobody, vykoupené krví celého národa. Dekret o jejím založení podepsal Lenin již 28. ledna, 23.února 1918 pak teprve se rodící Rudá armáda dobyla velkého a významného vítězství nad německými vetřelci. A při hitlerovských hrůzách to byla právě ona, kdo nám opět pomohla.
V Norimberku viděli hrůzu Lidic. Dokumentární film o hrůzném vyhlazení Lidic, který byl včera předveden před Mezinárodním tribunálem pro nacistické válečné zločince, zanechal v myslích diváků otřásající dojem. Film předvádí skupinu německých důstojníků, hledících s pyšným úsměvem s kopce na město, jež mělo vyhořet s mapy Evropy. Esesácký velitel opovržlivě krčí rameny, když přichází zpráva, že vyhlazení Lidic je skončeno. Z filmu je jasné, že Němci, pověření tímto dílem zkázy, byli hrdi na své dílo.
Franco dal zavraždit hrdinu odboje Garciu. Oznámení, že Cristino Garcia a Manuel Castro byli s osmi dalšími soudruhy popraveni, bylo provázeno zprávou, že se v dubnu 1945 vrátili illegálně do Španělska. Franco využil práv hlavy státu udělit milost pouze u menších vinníků. Nejen v diplomatických kruzích se doufalo, že Garcia nebude popraven se zřetelem na zájem, který projevila Francie o tohoto bojovníka za osvobození Francie.
Vybraný článek v plném znění:
Šostakovič do Prahy.
Kdo všechno přijede na festival Pražské jaro 1946.
Ze sovětských hudebních umělců přislíbili svou účast na festivalu, který pořádá Česká filharmonie, leningradský dirigent Evžen Mravinskij, vynikající houslista Oistrach a klavírista Oborin. Jako hosté se zúčastní m. j. skladatelé Šostakovič, Snelerson, Chačaturjan a Kabalevskij. Dále se zúčastní festivalu Grillerovo kvarteto, proslulé londýnské komorní sdružení. Rovněž pařížský dirigent Charles Munch přislíbil svou účast. Vedle skladeb Ravelových, Honeggerových a Franckových vyžádal si Munch na svůj program také I. symfonii Bohuslava Martinů, jejíž pařížskou premiéru dirigoval v prosinci m. r. Konečně i mladý český klavírní virtuos Rudolf Firkušný, který za války slavil velké úspěchy v Americe, provede v rámci hlavních koncertů festivalu s Českou filharmonií klavírní koncert Pavla Bořkovce, sám pak uspořádá ve Smetanově síni koncert, který bude po letech opět prvním jeho samostatným koncertem, kterým se uvede ve své vlasti.