Před 60 lety: 17. března 1946
Mladá fronta z neděle 17.března 1946 napsala mimo jiné:
Maršál Tito do Prahy. Zítra přijede do Prahy po své návštěvě v Polsku jugoslávský ministerský předseda maršál Tito a bude hostem presidenta republiky dr. Beneše a vlády. Maršál se v Praze zdrží asi tři dny.
Zástupci Svazu české mládeže u presidenta republiky. President republiky dr. Eduard Beneš přijal po poledni 13člennou delegaci Svazu české mládeže. Předseda Svazu V.Koutný v pozdravném projevu zdůraznil, že česká mládež odolala propagandě nacistických okupantů a jejich přisluhovačů, a požádal presidenta republiky, aby navštívil závěrečnou schůzi prvního sjezdu Svazu české mládeže, který se koná v Praze ve dnech 21. až 24.března.
Americký hlas o jednotě Slovanů. Předseda Amerického všeslovanského výboru Krzycki prohlásil, že Sovětský svaz je nadějí světa a generalissimus Stalin nositelem pochodně budoucnosti. Porovnal řeč Winstona Churchilla a prohlášení generalissima Stalina. "Tito dva lidé," pravil Krzycki, "jsou dnes symbolem dvou cest života."
Zmíniv se o své nedávné cestě do východní Evropy, prohlásil, že jednota, duchovní obroda, jakož i velké sociální a politické změny v Bulharsku, v Československu, v Polsku a Jugoslavii, působily na něho velkým dojmem. Jednota slovanských národů je už tak veliká, že žádná síla na světě nemůže způsobiti mezi nimi rozkol.
O Sovětském svazu Krzycki prohlásil: "Měl jsem jasný dojem, že sovětský systém se zakládá především na práci, kultuře, ochraně mateřství a mládeže a na boji o mír. Lidstvo by nemělo příčiny bát se nových válek, kdyby všechny státy jednaly na základech podobných.
Vybraný článek v plném znění:
Před zápasem Praha Paříž.
Politika našeho státu po I.světové válce byla zaměřena na západ, ke státům, které se největší měrou zasloužily o naše vymanění z područí rakouské říše, svobodu a nezávislost. Tak se stalo i ve sportu a skvělá mezinárodní konjunktura poválečných let založila našli slavnou tradici na mezinárodním foru. Paříž byla vždy jakýmsi střediskem těchto sportovních styků a francouzští sportovci rádi vyhledávali utkání s našimi. Jelikož byli přesvědčeni, že se tím jejich sport zdokonaluje. Docházelo k četným zájezdům našich klubů do Francie a k mezistátním i meziměstským zápasům. V meziměstských zápasech není bilance pro nás příliš radostná. Ze sedmi zápasů jsme 2 vyhráli, jeden remisovali a 4 prohráli s pasivním score 9:11. jest zřejmé, že pařížská XI byla vždy velmi dobré výkonnosti (i když hrála s cizinci) a dala našemu mužstvu, jež bylo skoro vždy nejlepším, které jsme mohli postavit, hodně práce. Rychlost a důraz spolu s domácím prostředím s pravým francouzským temperamentem byly největšími klady Francouzů. Po posledních slabších výsledcích čeká tedy naše hráče těžký úkol. Jeho bezvadným splněním by prospěli nejen sobě, ale hlavně dobrému jménu naší vlasti a sportu.
Pozn. redakce. Čeští fotbalisté nakonec v Paříži remizovali 1:1, za Prahu střílel branku Ludl, za Paříž Aston. Utkání přineslo rekordní zisk 2,000.000 franků vybraných na vstupném, výsledek je pro Pražany pokládán za velký úspěch, i přestože např. Bican se Pařížanům nelíbil.