Před 30 lety: 4. dubna 1976

Sobota ve znamení celonárodní dobrovolné směny. Zprávy ze všech krajů republiky svědčí o tom, že přípravě národní směny byla věnována velká pozornost. Ve výrobních podnicích a závodech si většinou stanovili konkrétní cíle v korunových hodnotách zboží vyrobeného navíc. Ve školách se vyučuje snad ještě s větší intenzitou a svědomitostí než v normální pracovní den. Pěkné počasí jako by chtělo přispět svým dílem k dobré pohodě při úklidu prostranství, v úpravách sadů a pracích na rekreačních objektech.

V New Yorku další provokace proti SSSR. Celá série pobuřujících provokací střelba na obytný dům pracovníků sovětské mise při OSN, útoky na sovětské zastupitelství v New Yorku, ohrožování sovětských pracovníků předcházela nótě, kterou zaslala zástupcům SSSR mise USA. Vyjádřila v ní lítost na podobnými akcemi a zavázala se tyto případy vyšetřit. Sovětská strana již několikrát upozorňovala americké úřady na to, že nepodnikly žádná konkrétní opatření k tomu, aby se teroristické akce neopakovaly. Od nóty uplynul jediný den a budova mise SSSR při OSN se stala znovu cílem útoků sionistických teroristů, kteří tak využívají blahovůle amerických úřadů.

Vybraný článek v plném znění:

Poznámka: Špionážní posedlost.

Sotva vyšlo najevo, jak široce jsou po světě rozhozeny sítě americké špionáže a do čeho všeho je zapletena, začaly některé západoevropské buržoazní listy horempádem odvracet oči svých čtenářů na druhou stranu. Bijí na poplach proti strašlivému nebezpečí hrozivé záplavě špiónů, která se prý valí na západní Evropu ze socialistických zemí. Prim v tom všem, jako vždy, hraje Springerův reakční tisk, který od doby, co začal otiskovat paměti penzionovaného šéfa západoněmecké špionáže generála Gehlena, se zcela oddal šíření nejfantastičtějších špionážních historek.
Daří se jim zvláště na stránkách západoberlínských listů, protože ovzduší Západního Berlína je již delší dobu nakaženo špionážní posedlostí, která podezírá ze špionáže nejen diplomaty, novináře, nýbrž i kdejakého občana socialistické země. Nyní však tomu Springerův bulvární plátek Bild nasadil korunu, když pod dvaceticentimetrovým titulkem na první straně označil za špióna dokonce i Karla Gotta. Pramen prý je "zaručený". Gotta prý obvinil ze špionáže jakýsi emigrant před americkým vyšetřovacím výborem, kterýžto výbor pak našeho zpěváka hned pojal do "důvěrného seznamu". Toto "odhalení" však vskutku odhalilo absurdnost celé této západním tiskem šířené špionážní mánie. Jenže v Západním Berlíně vzali falešný groš za bernou minci.
Posedlost, jak známo, není matkou moudrosti. Což se vztahuje i na posedlost špionážní. Ten, kdo toto "obvinění" vymyslel, věru neměl rozumu nazbyt, ale ten, kdo je spolkne, postrádá rozumu ještě více. Právě s tím však Bild u svých čtenářů počítá.