Minaříkovo světlo do špinavého zákulisí. Zahraniční média si výrazně všímají práce vojenského rozvědčíka Pavla Minaříka, který na čtvrteční tiskové konferenci oznámil velmi důležité údaje, které odhalují nanejvýš špinavé zákulisí mnichovského propagandistickodiverzního střediska Radia Svobodná Evropa. Zatímco sovětské deníky o této skutečnosti živě informují své čtenáře, list New York Times stejně jako Washington Post věnovaly tomuto sdělení jen stručnou zprávu.

Dobrá práce stranických organizací zárukou dalších úspěchů. Tato euforie vzešla z jednání celozávodních a podnikových konferencí KSČ, kterých se zúčastnili vedoucí představitelé strany a státu. Ti se shodli mj. na tom, že hospodářské výsledky i politická aktivita dokazují reálnost politiky KSČ. Na sjezdu zazněl také rozhodný požadavek: netolerovat lajdáctví a falešné kamarádství.

Rok výrazného vzestupu. Každým rokem mohutní ekonomická základna sovětské země, roste životní úroveň sovětských lidí. Zpráv ústředního statistického úřadu SSSR o výsledcích státního hospodářského plánu v roce 1975, kterou zveřejnily sovětské listy, to názorně dokládá konkrétními statistickými údaji. Ty mj. hovoří o tom, že národní důchod se zvýšil o 14 miliard rublů, celkový objem průmyslové výroby se zvýšil o 7,5 procenta, zatímco plán ukládal 6,7 procent.

Vybraný článek v plném znění:

Glosa: Čtvrtina dolaru.

Americký dolar zůstává hlavní a nejvýznamnější kapitalistickou měnou, přes všechny krizové záchvaty, které v poválečném období a zejména v sedmdesátých letech prodělal. Finanční odborníci na celém světě proto pozorně sledují jeho kupní sílu i kolik dolarů je v USA v oběhu.
V současné době je v USA v oběhu celkem 292,2 miliardy dolarů, z toho je 8 miliard v mincích a zhruba 85 miliard v bankovkách. Jen necelá čtvrtina dolarů má tedy čistou peněžní formu. 221 miliard dolarů, přes 75 procent oběživa, jsou tzv. šekové peníze. Podle odhadu znalců se přes 90 procent celkového objemu obchodních transakcí v USA platí šeky nebo úvěrem, který zpravidla rovněž vyústí v placení šekem.
V roce 1949 byla celková výše oběživa v USA 111,2 miliardy dolarů. Za čtvrtstoletí vzrostla tedy 2,65krát. Růst oběživa však ani v nejmenším nelze přirovnávat k růstu výroby. Kupní síla dolaru totiž ustavičně klesala a klesá. Vezmeme-li za základ srovnání kupní sílu dolaru z roku 1939 jako 100, pak v roce 1949 platil dolar již jen 58 centů z roku 1939, jak uvádí americký týdeník U.S. News and World Report. V roce 1959 platil již jen 48 centů a v roce 1975 jen 25 centů. Jinak řečeno, dolar klesl na čtvrtinu své hodnoty z roku 1939. Za čtvrtinu století, od roku 1949, klesla jeho kupní síla 2,32krát. Při tomto srovnání se růst oběživa 2,65krát za tutéž dobu již nejeví tak velký. Spíš prozrazuje, že dynamika národního hospodářství největší kapitalistické velmoci se v dlouhodobém průměru může vykázat jen skromnými výsledky.